Zatímco v srpnu 2014 provedli zaměstnanci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) v rámci celé republiky 15 142 sociálních šetření, v březnu 2015 jich bylo už 22 146 To je nárůst o 46 %. V praxi se tak pozitivně projevuje personální posílení úřadu v oblasti nepojistných sociálních dávek, který loni schválila vláda.
ilustrační foto: Photoxpress
ÚP ČR začal přijímat na základě rozhodnutí kabinetu nové zaměstnance v červenci 2014. Jednalo se celkem o 600 lidí. Posily působí hlavně v terénu. Cílem tohoto kroku je podpora efektivní výplaty nepojistných sociálních dávek a zajištění podmínek nutných pro výkon sociálního šetření, které se týká většiny dávek z oblasti pomoci v hmotné nouzi (HN).
V průběhu srpna 2014 – března 2015 provedli zaměstnanci ÚP ČR celkem 147 493 sociálních šetření. V jejich rámci zamítli 3 428 nových žádostí o některou z dávek HN a odejmuli 3 922 už vyplácených příspěvků. Celkové úspory dosáhly 47 470 251 Kč. Nejvíce sociálních šetření proběhlo v Moravskoslezském kraji – 40 112. Tamní sociální pracovníci zamítli na jejich základě 940 nových žádostí a rozhodli o odejmutí 742 už vyplacených příspěvků v tomto regionu.
„Celkově zjištěná statistická čísla tak jasně potvrzují, že personální posílení Úřadu práce ČR v oblasti nepojistných sociálních dávek přináší pozitivní výsledky,“ říká Kateřina Sadílková, pověřená řízením ÚP ČR.
Podstatou a cílem sociálního šetření je získání informací o životní a sociální situaci žadatele. Úředníci v jeho průběhu mohou ověřit, jestli se konkrétní klient skutečně nachází v podmínkách, které ho opravňují k nároku na dávku, její výši a výplatu, včetně trvání výplaty. Sociální šetření probíhá v přirozeném prostředí žadatele. Účelem je zjistit, v jakých životních, sociálních i materiálních podmínkách žadatel o dávku skutečně žije. U některých příspěvků musí úředníci jednat okamžitě a nárazově.
„V rámci šetření zjišťujeme, jaké panují v rodině žadatele či příjemce dávek rodinné vztahy, jak komunikuje s okolím nebo jak je schopen zabezpečit chod domácnosti a v případě, že pečuje o nezletilé dítě, jestli dbá
na jeho řádnou školní docházku,“ vysvětluje náměstkyně pro sociální věci GŘ ÚP ČR Zdeňka Cibulková.
Pro účely přiznání dávek v hmotné nouzi je podstatné, kolik lidí žije ve společné domácnosti a jaké jsou jejich příjmy a společné výdaje, či jaký mají majetek. Při vlastním sociálním šetření úředníci posuzují, zda klient žije v bytě nebo v domě, jak velkou plochu obývá se všemi společně posuzovanými osobami, jestli má garáž, zahradu a jak je vybavená domácnost.
Sociální šetření mohou pracovníci útvarů hmotné nouze provést plánovaně, po předchozím upozornění klienta, ale také neohlášeně. V praxi tak dochází k tomu, že ne vždy zastihnou klienta doma. Jen v březnu se tak stalo v celkem 3 961 případech. Následně je pak nutné navštívit příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi znovu, což znamená další čas, který zaměstnanci ÚP ČR stráví v terénu, aby ověřili skutečnosti, jež klient v žádosti o dávku uvedl.
V rámci potřeby efektivní výplaty nepojistných sociálních dávek a kvalitní práce s klienty, kteří už v hmotné nouzi jsou, nebo jsou jí ohrožení, je stále aktuální potřeba navýšení počtu zaměstnanců zajišťujících tuto agendu. Potřeba navýšení je ale akutní také např. v oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči či dávek státní sociální podpory (včetně dávek pěstounské péče).
Centralizovaný ÚP ČR vznikl v roce 2011. Do té doby existovalo 77 samostatných okresních úřadů práce. V nich působilo celkem 8 136 lidí. Po zásadní organizační změně a převodu kompetencí v rámci zpracování a výplat nepojistných sociálních dávek k 1. 1. 2012 práce přibylo. Počet úředníků ale naopak klesl, a to o 1 953 osob. V době, kdy dávkovou agendu vykonávaly obce, pracovalo v této oblasti více než 3 642 lidí. Když přešla na ÚP ČR, dostalo ji na bedra 1 953 zaměstnanců. V červenci 2014 schválila vláda personální posílení v této oblasti, a to o 600 pracovníků. Momentálně má ÚP ČR celkem 10 007 zaměstnanců.
Kateřina Beránková, tisková mluvčí ÚP ČR
Přidejte odpověď