Delegáti celorepublikové konference Sdružení praktických lékařů (SPL ČR), varují před tendencí oživovat pracoviště LSPP, která pamatujeme z dob socialistického zdravotnictví.
Vysočina – Jejich další izolované působení v moderním zdravotním systému nemá místo. Lékařská péče poskytovaná v těchto nevybavených zařízeních je z odborného hlediska nepřijatelná a představuje zvýšené riziko jak pro pacienta, tak, z forenzního hlediska, i pro lékaře. SPL ČR je v souladu se společným stanoviskem Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, Společnosti urgentní medicíny a Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost přesvědčeno, že stavy, které vyžadují ošetření po ukončení běžných ordinačních hodin, musí být řešeny v systému, odborně i organizačně odpovídajícímu rozvoji současné medicíny a potřebám nemocných.
Pohotovost potřebuje zázemí
Pohotovostní pracoviště musí disponovat zázemím s laboratorními a zobrazovacími technologiemi, s rychlou návazností na lékárenskou službu, další konziliární vyšetření a lůžka. Tato kritéria splňují již dnes oddělení urgentních příjmů mnohých nemocnic v ČR.
Jejich další rozvoj a posílení plně podporujeme, stejně jako začlenění LPS do jejich činnosti. Na té by se pak kromě VPL měli podílet i ambulantní specialisté. SPL ČR iniciovalo vznik pracovní skupiny na půdě MZČR, která se začala budoucí koncepcí LPS intenzivně zabývat. SPL ČR opakovaněvarovalo politiky před zrušením regulačních poplatků (RP). Kromě výpadku příjmů ordinací, které pokryly alespoň zčásti rostoucí náklady na provoz, jsme předpovídali i negativní dopad na pacienty.
Pacientů přibylo
Skutečnost předčila naše očekávání. Počet kontaktů lékař, pacient se v ordinacích v 1. čtvrtletí 2015 dramaticky zvýšil, aniž by se dal vysvětlit pouze medicínskými příčinami. Pacienti čekají déle na ošetření, prodloužily se objednací lhůty. Jsme přesvědčeni, že zrušení RP, které ve skutečnosti nikoho neohrožovaly a svůj regulační efekt alespoň částečně plnily, bylo chybou. Kompenzace poplatků ve výši 4,5 mld. Kč mohly být vynaloženy daleko účelněji. Např. na zvýšení dostupnosti biologické léčby, navýšení počtu center pro nemocné s Alzheimerovou nemocí nebo rozšíření hospicové péče.
SPL ČR kategoricky odmítá návrh MZ a MPSV, aby posuzování následků pracovního úrazu a následného ztížení společenského uplatnění bylo dáno za povinnost registrujícím praktikům. Ti pro tuto činnost nejsou erudováni a znamená pro ně další zvýšení administrativní zátěže, která se již stává zcela neúnosnou. Toto ohodnocení musí provést znalec vyškolený pro tuto činnost. SPL ČR trvá na tom, aby v nově připravované novele zákona 372/2011 byla i nadále zachována povinnost zaměstnavatele předávat informace o zdravotním stavu klienta jeho registrujícímu lékaři. Navrhované přenesení této povinnosti na pacienta představuje reálné riziko zamlčení důležitých informací o jeho zdravotním stavu, například při posuzování zdravotní způsobilosti k práci, řízení motorových vozidel či držení zbrojního průkazu.
SPL ČR se dlouhodobě v rámci svých možností snaží zamezit narůstajícím regionálním disproporcím v dostupnosti primární péče. Opakovaně jednalo s MZ ČR, zdravotními pojišťovnami a zástupci krajské samosprávy a Svazem MO ČR. Přes deklarovaný zájem o rychlé řešení této situace a nadějné sliby vč. možnosti podpory z prostředků fondů EU konstatujeme, že dosud nedošlo k viditelnému posunu.
SPL ČR nesouhlasí se záměrem sloučit klinický obor dětské lékařství s oborem praktické lékařství pro děti a dorost do jednoho oboru pediatrie. Praktické lékařství pro děti a dorost by jako jeden ze základních pilířů stávající funkční a efektivní primární péče mělo zůstat základním atestačním oborem. SPL ČR odmítá hrazení výkonů klinicko¬farmaceutické péče poskytované v lékárnách z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Nevidíme racionální důvod k poskytování duplicitní zdravotní péče, navíc bez jasně vymezené odpovědnosti. Jsme přesvědčení, že klinická zdravotní péče patří do rukou lékařů.
Monika Richterová
Havlíčkobrodský deník
http://havlickobrodsky.denik.cz/
Přidejte odpověď