Dosáhnout právě na ty nejdražší pomůcky není vždycky úplně snadné. Řada pojišťoven si navíc klade přísné podmínky pro úhradu.
U pacienta zkoumají třeba jeho pohybové aktivity nebo náročnost zaměstnání. I potom, co kritéria splní, může trvat schvalovací proces několik měsíců. Pro invalidu je přitom důležité, aby si na protézu, kterou může používat i celý život, zvykal od začátku.
Antonín Kačena rád chodí s rodinou na procházky i přesto, že před třemi lety přišel kvůli úrazu o nohu. S protézou se naučil žít, i když nemůže dělat úplně všechno, čím se zabýval dřív. „Třeba lyžování a sporty prostě s tímhlec tím se dělat nedají,“ říká pan Antonín.
Antonín by se ke sportu rád vrátil. A mohl by, pokud by dostal bionickou protézu. „Pojišťovna mi napsala, že v podstatě používám podobnou pomůcku, takže není důvod mi to dát,“ svěřuje se.
Bionická protéza je to nejlepší a taky nejdražší, co na trhu náhrad je. Stojí 650 až 900 tisíc korun. Má v sobě ukrytý počítač a díky tomu umožňuje daleko přirozenější pohyb.
„Ten systém si vyhodnocuje nějakým způsobem chůzi a ten terén, v kterým ten uživatel se pohybuje, a mění svoje vlastnosti podle toho, co je potřeba,“ popisuje ortotik-protetik Vladan Princ.
„Nárok má ten, kdo splní indikační kritéria,“ informuje Oldřich Tichý, mluvčí VZP. Ta jsou ale hodně přísná. Pojišťovny takovou protézu obvykle proplácejí hlavně lidem s vysokou aktivitou.
Což znamená ta nejvyšší schopnost chůze, využívání pomůcky celodenně a pak tam musí být nějaké další postižení buďto druhé končetiny, horních končetin, nemožnost užívat berle, náročné zaměstnání, kde je potřeba se často pohybovat po schodech.
Splnit takové podmínky není jednoduché. Třeba vloni všechny pojišťovny v Česku schválily nákup 15 bionických protéz. Bionické protézy dostala i předsedkyně sdružení lidí po amputacích Andrea Brzobohatá. Ta kvůli meningokoku přišla o obě nohy nad koleny. V jejím případě problém se schvalováním nebyl.
Andrea Brzobohatá, předsedkyně sdružení No Foot No Stress, k tomu dodává: „Je hrozně moc lidí, se kterýma my se potkáváme, a jsou to i právě ti oboustranní amputáři, jak jsem říkala, a o ty nohy si žádají a nedostávají je.“
V takových případech jim zbývá jen pokusit se získat nějaký dar, případně vyhlásit veřejnou sbírku. Anebo se proti rozhodnutí pojišťovny odvolat. Právě to zvažuje i Antonín Kačena.
———-
Bionické protézy teď umožňují přirozenější pohyb končetin, ale za pár let můžou pacientovi vrátit i smyslové vnímání. Příkladem je objev italského vědce Silvestra Micera. Zatím je ve fázi testování, ale do prodeje by se mohl dostat za několik let.
ČT 1
je my 71 let a potrebuji novou vysokou protezu uz sem si vybrala stupen 2 nevim jestli me to pojstovna zaplati muzete me odpovedet