V posledních letech se u nás rozmohlo podnikání „se stářím“. Vznikají domovy pro seniory s nabídkou nejrůznějších sociálních služeb, přičemž nesplňují technické ani personální standardy, jež vyžaduje současná legislativa.
Staří lidé a zdravotně postižení žijí v těchto zařízeních v nedůstojných podmínkách bez slibované péče a státní příspěvky na péči jsou v rámci této „služby“ často zneužívány. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se snaží činit taková opatření, aby ke zneužívání sociálních služeb docházelo co nejméně, mimo jiné chystá novelu zákona o sociálních službách.
„Komplexní řešení této problematiky připravujeme v novele zákona o sociálních službách, která by měla začít platit od 1. ledna 2017,“ uvedl ředitel odboru sociálních služeb David Pospíšil.
Novela zákona o sociálních službách přinese úpravu registračních podmínek pro poskytovatele. Budou se podrobněji věnovat materiálnětechnickým standardům a personálnímu zajištění služeb. Diskuse zejména u pobytových služeb se zaměřuje na prostory určené klientům, tedy na pokoje uživatelů a jejich vybavení, místnosti na společné setkávání či aktivizační místnosti. Technické prostory, například kuchyň a prádelna, jsou upraveny již jinými normami. Bude také nutné stanovit minimální standard pro odborný personál, zejména profesí sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách.
Podle údajů krajských úřadů z března 2015 funguje v ČR 72 neregistrovaných poskytovatelů sociálních služeb, což je asi 7% z celkového počtu řádných poskytovatelů s druhem péče domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem.
S dvaceti z nich bylo zahájeno správní řízení. Současná legislativa však krajským úřadům ani MPSV nedovoluje takové zařízení uzavřít. Lze je však za porušení zákona o sociálních službách postihnout pokutou.“Aby se zvýšil tlak na tato zařízení, tak v loňském roce vzrostla pokuta za poskytování sociálních služeb bez oprávnění z 250 tisíc na jeden milion korun,“ dodal Pospíšil. Neregistrovaní poskytovatelé sociálních služeb se orientují spíše na skupiny s nižšími příjmy. Rozhodně však neplatí, že by pro tuto příjmovou skupinu byla registrovaná zařízení finančně nedostupná. Uživatelé sociálních služeb v domovech pro seniory, se zvláštním režimem nebo domovech pro osoby se zdravotním postižením si hradí tyto pobytové služby pouze do výše svého příjmu, přičemž jim musí zůstat minimálně 15 % jejich příjmů jako kapesné. Na podporu registrovaných sociálních služeb je formou dotace ze státního rozpočtu v letošním roce určeno cca 7,7 miliard korun.
Je také důležité, aby lidé, kteří se o tyto služby zajímají, obdrželi informace o všech existujících možnostech pomoci v rámci stávajícího systému.
Havlíčkobrodský deník
Přidejte odpověď