Obce musí vyčlenit pět procent bytů na sociální bydlení. Nákup bytů i jejich pronájem ale zaplatí stát. Tyto teze zazněly na včerejší konferenci o bezdomovectví. Navzdory tomu se setkal návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) s výhradami.
Praha – Šéf svazu měst a obcí ČRDan Jiránek je přesvědčen, že stát by neměl obcím přikazovat, kam mají investovat peníze. Bylo by podle něj smysluplnější financovat tímto způsobem bydlení pro seniory. Podle Jiránka je v České republice přes půl milionu prázdných bytových jednotek, které by se daly opravit, tudíž není třeba kupovat nové.
Kritika se na Marksovou ale snáší i ze strany koaličních lidovců, kteří představili vlastní návrh dostupného bydlení. Nájemci by se měli zapojit do financování bytů, a po složení určité částky získat byt od obce do vlastnictví. „Návrh lidovců je jedna dílčí věc. Nemyslím si, že by bourali celou koncepci,“ zhodnotila jejich návrh Marksová, která podobně jako odborníci zdůrazňuje potřebu kooperace a komunikace. Bez spolupráce státu, krajů a obcí bezdomovci z ulic nezmizí.
„Domnívám se, že pouze společnými silami můžeme dosáhnout v oblasti bezdomovectví trvalého zlepšení,“ uvedla.
Třístupňový systém nového zákona, který by měl vstoupit v platnost v roce 2017, podle Marksové počítá s krizovými byty pro okamžité ubytování, sociálními byty s jednodušším vybavením a s třetím stupněm: poskytnutím bytů pro trvalé bydlení. Poslední stupeň, stálé ubytování, se nejvíce blíží konceptu „bydlení nejdřív“, který se setkal s úspěchem ve Finsku nebo ve Francii.
„Říká se, že plavat se člověk naučí nejlépe ve vodě. Stejně tak lze v azylových domech či v ubytovnách těžko získat kompetence pro udržení samostatného bydlení. Není důvod, proč tyto kompetence netrénovat přímo v bytech,“ tvrdí Jan Snopek z Agentury pro sociální začleňování.
Na rozdíl od obcí má mezi odborníky nová legislativa podporu. Ve sborníku se zasazují o přijetí zákona o sociálním bydlení včetně zákonného vymezení práva na bydlení, povinnosti obcí, krajů a státu při prosazování tohoto práva do praxe. Požadují i stanovení finanční povinnosti státu vůči obcím, aby ty obce mohly svoji roli plnit.
Podle posledního sčítání lidu žije v Česku přes 27 tisíc bezdomovců, ztráta domova dnes hrozí 100 tisícům lidí. Nejhorší situace je v Praze. Konference o bezdomovectví pod záštitou Marksové se nezúčastnili jen odborníci, jiný náhled poskytli i lidé postižení ztrátou domova. Především kritizovali rozšířený předsudek, že lidé bez domova si za svůj úděl mohou sami.
Mezi bezdomovci je vysoký podíl lidí vracejících se z výkonu trestu nebo léčeben či z dětských domovů po dovršení dospělosti. Podle ředitele organizace Naděje Ilji Hradeckého vyrůstalo velké procento lidí bez domova právě v institucionálních zařízeních. Ke ztrátě bydlení přispívá podle ní i byznys s dluhy a chudobou a nezaměstnanost spojená s finančním propadem.
ADÉLA KAMENSKÁ
Pražský deník
http://www.prazsky.denik.cz/
Přidejte odpověď