Lidé v tísni by na sociální bydlení v Česku v budoucnu neměli nejspíš čekat déle než půl roku. Asi pět procent bytů ve městech a vesnicích by měly představovat byty sociální.
Zatím není definitivně určeno, jak velký podíl sociálních bytů, jež bude muset obec zřídit, bude. Zvažuje se pět procent.
Počítá s tím návrh koncepce dostupného bydlení. Z ní vycházející zákon by mohl začít platit od roku 2017.
Koncepce počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné.
Krizové bydlení by byla sociální služba pro lidi bez přístřeší či v ohrožení zdraví a života.
Sociální byt představuje jednodušší bydlení, a to hlavně pro rodiny a lidi bez domova.
Dostupný byt je běžné bydlení, má být hlavně pro seniory, postižené, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí či mladé po odchodu z dětských domovů.
Pomoc by mohli dostat lidé či rodiny, jimž na přiměřené bydlení nestačí 40 procent příjmu. Požádali by o ni obec. Věnovali by se jim sociální pracovníci.
Jako optimální se jeví čekací lhůta nejdéle šest měsíců. V případě, že žadatel je bez střechy nad hlavou, využije stávající síť sociálních služeb nebo krizové bydlení jako novou sociální službu, uvádí se v koncepci.
Její autoři ale podotýkají, že půlroční lhůta je „cílový stav“. Začne platit až po skončení přechodného období, v němž by obce měly vytvořit dostatečný fond sociálního bydlení. Poté se bude čekání zkracovat.
Obce by si měly zřídit svůj obecní fond rozvoje sociálního bydlení. V něm by byly nejen byty, ale i účet s penězi na jejich provoz. Zákon také obcím určí, kolik sociálních bytů musejí minimálně mít. Ministerstvo práce by pak mělo vést také rejstřík sociálních bytů.
Přidejte odpověď