V Česku se rozmáhají neregistrované sociální služby, které vydělávají hlavně na péči o staré a nemocné lidi. Města, obce i kraje proto volají po přísnějších pravidlech. Úřady by podle nich měly mít nad poskytovanými službami větší kontrolu.
Česká televize
Paní Pavlína hledala nejlepší péči pro svého otce. Ze soukromého domova pro seniory ho nakonec musela přestěhovat do zařízení města.
Pavlína, dcera ubytovaného seniora:Jsme nebyli úplně spokojeni ne snad s péčí, ale s ubytovacími podmínkami.
Jen v Pardubickém kraji je kolem 3 tisíc lůžek pro seniory, z toho 700 patří nestátním organizacím. Pro sociální služby mají povolení. Narůstá ale počet i neregistrovaných soukromých domovů.
Pavel ŠOTOLA, radní Pardubického kraje /Koalice pro Pardubický kraj/: Jít na kontrolu těchto neregistrovaných zařízení je velkým problémem, protože nám to do té naší gesce nepřísluší.
Helena ZAHÁLKOVÁ, vedoucí odboru soc. věcí, KÚ Pardubického kraje: Neměli bychom dopustit, aby ze seniorů si někdo dělal v podstatě byznys.
Podobně to vidí úředníci v Chrudimi. S majiteli soukromých domovů pro seniory se zatím snaží domluvit.
Radka POCHOBRADSKÁ, vedoucí odboru soc. věcí, MěÚ Chrudim: Nemůžu říct, že by zatím ti, kteří ten dům mají, tak vlastně by s náma nekomunikovali.
Na tomto místě v Chrudimi už brzy vyroste zatím nejmodernější domov pro seniory. Rakouský investor se netají tím, že půjde o nadstandard. Spolupracuje s místním developerem.
Milan KUŠTA, ředitel, Fabellam health care: Dneska v těch běžných zařízeních, který někdy vykazujou velmi mizernej standard, ty doplatky jsou stejně kolem 10 tisíc. Jestli tady ten doplatek bude 20 tisíc nebo 30 tisíc, tak já si myslím, že si to svoji klientelu vždycky najde.
Domovy pro seniory zřizované městy a krajem teprve čekají, jestli kvůli rostoucímu počtu soukromých podniků přijdou o klienty.
Lukáš HOLEČEK, ved. Domova pro seniory u Kostelíčka, Pardubice:Zatím vznikem nějakých soukromých subjektů jsme odliv žadatelů nezaznamenali.
Konkurence je čím dál větší. Už samotná registrace sociálních služeb může být podle úředníků jistou zárukou, že péče o seniory bude pod průběžnou kontrolou.
moderátor: ve studiu teď vítám ředitele odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí, Davida Pospíšila.
Jak se vlastně kontrolují podmínky v domovech pro seniory? Kdo ty kontroly provádí a jak často?
David POSPÍŠIL:
máme v České republice dva typy kontrol. Jedna kontrola se týká právě těch registračních podmínek, které by měly zaručovat tu základní kvalitu sociálních služeb a tu provádí krajský úřad. A potom druhá oblast kontroly, a to je oblast kontroly kvality sociálních služeb a tu nyní provádí ministerstvo práce a sociálních věcí skrze inspektory kvality.
Když se kontroluje ta kvalita jako taková, tak ty kontroly probíhají v praxi jak? Ty domovy pro seniory předem vědí, že ta kontrola přijde, je to namátková kontrola, jak to vlastně vypadá?
POSPÍŠIL,:
Můžou to být různé kontroly. V minulosti byly nejčastější typy kontrol předem ohlášené. A nyní se chceme právě zaměřit na ty neohlášené typy kontrol. Pak jsou samozřejmě i kontroly takzvaně na udání, ze stran klientů nebo občanů, když zjistí, že ta sociální služba je nějakým způsobem nekvalitní. Tam se samozřejmě potom jede ihned a pak jsou právě ty plánované kontroly, které se plánují třeba rok dopředu.
:Schválně jsem se na to ptal, myslíte si, že je takové ty předem ohlášené kontroly mají vůbec význam? Protože ten, ten ústav se samozřejmě připraví na takovou kontrolu.
POSPÍŠIL,:
To máte pravdu a právě proto bychom chtěli ten systém kontrol změnit. Ono v té předešlé době to bylo v gesci úřadu práce a od 1. ledna tohoto roku právě ta inspekce spadla pod ministerstvo práce, kde chceme tenhle ten způsob kontrol změnit.
:V reportáži jsme viděli, že se z toho stává celkem výnosný byznys. Že i zahraniční investoři se orientují tady na český trh. Dá se tomu vůbec zabránit, aby se z toho stal ten výnosný byznys, jak už jsem řekl?
POSPÍŠIL,:
My se snažíme zabránit právě tomuto byznysu nebo obchodu s chudobou právě zpřísněním těch registračních podmínek a zaměřením se právě na ty neregistrované sociální služby, protože ty registrované sociální služby chrání toho klienta v tom, že mu musí ponechat minimálně 15 % z jeho příjmů a to se u těch neregistrovaných služeb neděje.
:
U těch registrovaných, tam celkem je jasný ten princip, ale co u těch neregistrovaných, jak vlastně, jak je vůbec možné, že fungují neregistrované služby a jak často kontrolujete právě tyto zařízení?
POSPÍŠIL:
Ty neregistrované sociální služby kontroluje krajský úřad. Tam my gesci máme minimální. Nicméně připravujeme novelu zákona o sociálních službách, kde chceme nejenom zpřísnit ty sankční mechanismy. Ono první zpřísnění už přišlo lednem roku 201, kde se správní pokuta zvýšila z 250 tisíc až na 1 milion korun. Nicméně v té novele, kterou teďkon připravujeme, chceme zjasnit a zpřehlednit jednotlivé kompetence krajských úřadů a ještě dalších orgánů. A na tu poslední otázku, na kterou jste se ptal, oni fungují na základě živnostenského zákona. Živnostenského oprávnění a tam je potřeba změnit i ten postup vůči živnostenskému zákonu tak, aby se zabránilo tomu obcházení zákona o sociálních službách.
moderátor:
Díky a přeji hezký večer.
Události v regionech
Přidejte odpověď