Lékaři dávali Kateřině Lesové dva roky života. V sedmi letech u ní zjistili vzácný zhoubný nádor kosterního svalu, který se jí objevil na pánevní kosti. Prodělala řadu operací a silnou chemo-radioterapii. Léčba zabrala, ale přinesla řadu komplikací a bolesti při každém pohybu. Dnes je jí 33 let. Pohybuje se o francouzských holích a na vozíku. To jí ale nebrání jezdit na koni.
Je jedním z deseti českých jezdců takzvané paradrezury. Má za sebou první úspěchy a velké ambice.
„Kdybych netrénovala, byl by už ze mne ležák,“ říká Kateřina Lesová, která je v plném invalidním důchodu. Má částečně nehybnou levou nohu, trpí osteoporózou, artrózou, skoliózou a spondylózou páteře, má funkční jen jednu ledvinu a v důsledku radioterapie poškozená střeva. Podle lékařů jí hrozí v brzké době úplná imobilita.
Jezdit na koni byl její sen, poprvé se na něm povozila v sedmi letech. Přes svůj handicap absolvovala dva roky jezdecké školy v Kroměříži. Pak se učila hlavně sama. Dnes je členkou Jezdeckého klubu Rozvodí v Ostravě-Hrabové a pod vedením Petry Balnarové téměř denně trénuje. „Chci ukázat, že i když nemůžete moc chodit, neznamená to, že nemůžete jezdit na koni. Odmítám žít jen proto, abych zaplatila bydlení, léky a nejnutnější životní potřeby,“ říká mladá žena. Závodí dva roky a loňská sezona, kterou absolvovala s klisnou Violou, pro ni byla úspěšná. V lednu převzala ocenění České jezdecké federace za 2. místo v Českém paradrezurním poháru, což je seriál pěti závodů včetně mistrovství republiky.
Kateřininým štěstím je prožívat soulad s koněm, na kterém jede. A cílem je dostat se do reprezentace a na zahraniční závody. Letos se o to pokusí s valachem Zifanem, který má za sebou dlouholetou drezurní kariéru. „Je to skvělý koník, který má nádhernou povahu. Jak se říká, udělá pro jezdce vše, co mu na očích vidí,“ říká Kateřina. Problémem je, že na závody nemá dostatek peněz. Neobjede se bez sponzorů, kteří se pro tento sport shánějí obtížně.
Čt24
Přidejte odpověď