V Česku stoupá počet dětí, které přichází na svět s vrozenou vadou. Podle lékařů za to může neustále se zvyšující věk rodiček.
ilustrační foto: Photoxpress
Zatímco v 80. letech otěhotnělo 5 procent žen nad 35 let, dnes to je více než 20 procent. Nejčastěji lékaři diagnostikují
budoucímu plodu Downův syndrom, u 95 procent případů jsou porodníci schopni ho rozpoznat.
Ultrazvuk, první krok k odhalení vrozené vady. Petře Mertlové je 33 let. Je v 16. týdnu těhotenství. Podle lékařů je její holčička v pořádku. Pokud by nebyla, zjistili by to už mnohem dříve. Třeba nejčastější vadu, Downův syndrom, jsou schopni rozpoznat už v 1. trimestru, tedy během 12. týdne.
Budoucí matka má štěstí, v jejím věku připadá riziko, že bude mít dítě právě třeba Downův syndrom, na každé 350. těhotenství. V pokročilém věku je ještě vyšší, tělo ženy se totiž časem „opotřebuje“.
Martin PROCHÁZKA, přednosta, Ústav lékařské genetiky, LF UP a FNOL: Pokud máte maminku, která má 20 let, tak to vajíčko je vystaveno 20 letům působení toho životního prostředí a dalších vlivů a u 40leté ženy je to 40 let.
Každá rodina, pokud zjistí, že čeká postižené dítě, má ze zákona právo těhotenství ukončit. Podle lékařů k tomu dochází v 90 procentech případů. Zda je s plodem něco v nepořádku, zjišťují laboranti například množením buněk odebraných z plodové vody matky.
Kvůli včasně diagnóze dětí s Downovým syndromem ubývá. Narodí se jich kolem 50 ročně. Ještě v 80. letech to bylo jednou tolik. Mateřská škola Blanická v Olomouci, zařízení, kam přijímají děti přednostně s postižením, momentálně jich mají 15.
Jana MALÁ, ředitelka MŠ Blanická, Olomouc: Tady máme děti s Downovým syndromem, kterých ale ubývá, a potom máme děti s autismem, ale pravda je, že konkrétně dětí s autismem přibývá.
Podle ředitelky ale díky přístupu není na řadě svěřenců ve školce postižení poznat. A jejich rodiče jsou rádi, že si i přes nepříznivou diagnózu rozhodli dítě nechat.
Česká televize
Přidejte odpověď