Bezdomovci po vážných operacích řeší kromě jiného i problém s kompenzačními pomůckami, jako jsou invalidní vozíky nebo berle, tvrdí vedoucí lékařka Ivana Černochová z Nemocnice rehabilitační a následné péče v pražské Bubenči.
Praha – „Narážíme na legislativní obtíže, které nám znesnadňují komfortní péči o klienty. Jeli člověk hospitalizován, nemá nárok na předepsání kompenzační pomůcky vlastní,“ popisuje Černochová, podle které se tyto pomůcky předepisují až po propuštění.
A právě u nemajetných zde začíná trápení. Musí si za své peníze zapůjčit vozík od některé z poskytovatelských firem. U nich se cena na měsíc, což může být doba, než kompenzační pomůcku dostanou, pohybuje u mechanického vozíku mezi 600 a 800 korunami. Jako zálohu by měli i bezdomovci zaplatit další tisícovku. Ještě více stojí elektrické vozíky, záloha na elektrická chodítka dělá i několik tisíc korun. „Tento problém se netýká pouze sociálně vyloučených, ale všech hospitalizovaných. V naší nemocnici máme množství invalidních vozíků, které jsme schopni pacientovi zapůjčit a zajistit tak odpovídající rehabilitaci. Problém však nastává pro klienta po propuštění, kdy teprve může toto začít řešit,“ pokračuje Černochová.
Revizní lékař
Novou pomůcku totiž může předepsat u vozíků pouze ambulantní rehabilitační lékař, ortoped či neurolog. „Pokud pacient trpí ochrnutím, a potřebuje vozík, který se ovládá pouze jednou rukou, může trvat jeho přiznání až půl roku,“ řekla včera Deníku lékařka. I bez operace pomoc od pojišťovny není okamžitá. U pomůcek, které stojí nad tisíc korun, musí příspěvek nejdříve schválit revizní lékař.
JAN DRAHORÁD
Plzeňský deník
www.plzensky.denik.cz
Přidejte odpověď