K Nejvyššímu soudu se dostane případ, který je v Česku ojedinělý. Mladá žena s duševním postižením se dovolává práva, aby se mohla vdát. Chce si vzít přítele, ale soudy jí opakovaně manželství zakázaly kvůli omezené svéprávnosti.
Chtěla by se vdávat, jenže má omezenou svéprávnost, což vloni soud podle nového občanského zákoníku znovu potvrdil. O řadě věcí tak nemůže sama rozhodnout, a týká se to právě i svatby.
Chodí spolu tři roky a v Habartově na Sokolovsku žijí v chráněném domě.
O Annu se teď starají sociální pracovnice z Agentury pro chráněné bydlení Dolmen. Pro zákaz sňatku podle nich není žádný důvod.
„Soud argumentoval tím, že slečna by mohla být přítelem, do budoucna manželem zneužita, co se financí týče, ale to je ošetřené tím, že by jí mohl zůstat opatrovník, který by jí spravoval finance a účet,“ dodává sociální pracovnice Hana Reismüllerová.
Zákaz manželství ale není to jediné, co Anna nesmí.
„Nemůže prakticky skoro nic. Podávat žádosti o sociální dávky, jednat v pracovněprávních vztazích, nakládat s finančními prostředky, které převyšují částku 500 korun týdně. Na všechno potřebuje souhlas opatrovníka. Dávali jsme odvolání ke Krajskému soudu v Plzni,“ připomíná Marcela Radová.
Soud pak potvrdil rozhodnutí sokolovského soudu. Anna ale sen na vdavky nevzdává. S právníkem Marošem Matiaškem podávají dovolání k Nejvyššímu soudu.
„Takovéto omezení umožňuje nový občanský zákoník, avšak je to hodně problematické a my se domníváme, že toto ustanovení je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v rozporu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. Zákon by neměl umožňovat, aby soudy individuálně znemožňovaly lidem se zdravotním postižením uzavírat manželství,“ myslí si Matiašek.
rozhlas.cz
Přidejte odpověď