Zodpovědnost za to, že v Česku bují nelegální domovy pro seniory, z nichž některé nechávají bezmocné lidi hladovět, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová necítí. „To já jsem začala s kontrolami,“ říká.
PRAHA V republice funguje až osmdesát nelegálních domovů důchodců. Nemají registraci, ale úředníci to v tichosti přehlížejí. Sami mnohdy nevědí, kam by umístili nemajetné a nemocné seniory. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová za to dává vinu minulým vládám, které dávaly na sociální služby stále méně peněz. A nadto: „Předchozí vedení ministerstva nepovažovala zmíněný problém za tolik závažný,“ myslí si Marksová.
– Ze statistik ČSÚ lze vyčíst, že na místo v domově důchodců dnes čeká na 60 tisíc seniorů. Jak je možné, že stát nechal dojít situaci tak daleko?
To číslo není úplně správné. Počet žádostí se sice pohybuje okolo 60 tisíc, ale každý žadatel podá tři až pět žádostí najednou. Kvalifikovaný odhad je kolem tří tisíc chybějících lůžek. Aktuální kapacita registrovaných domovů pro seniory je více než 38 tisíc lůžek.
– Poptávka po místech tu nepochybně je, proto vznikají stále další privátní domovy. Bez registrace.
Ministerstvo v žádném případě nepodporuje, aby další domovy bez oprávnění k poskytování sociálních služeb vznikaly. Problémem je, že žadatelé, kteří hned nedostanou místo, často nevyužívají jiné formy sociálních služeb. Myslím tím pečovatelskou službu, osobní asistenci, denní a týdenní stacionáře… Žádosti podávají v mnohaletém předstihu, než reálně potřebují místo v domově pro seniory.
– Nepochybně vědí o dlouhé čekací době. Cítíte zodpovědnost?
Čekací doby se v průměru pohybují od 6 měsíců do 2 let, ale vždy záleží na daném kraji. Podobně je to i v zemích západní Evropy. K té zodpovědnosti: od roku 2007, kdy začal platit zákon o sociálních službách, je zajišťují kraje, nikoliv stát… Druhá věc je, že dlouhodobě chybějí peníze na investice, které by umožnily zvýšit počet lůžek či stavět nová zařízení sociálních služeb pro seniory.
– Proč nevyužíváte peněz z fondů Evropské unie?
Fondy EU se nezaměřují na seniory. Možnosti získat investiční prostředky pro tuto cílovou skupinu jsou prakticky nulové. Je nutné zajistit peníze z národních a krajských zdrojů. Problém je, že předchozí – pravicové – vlády chtěly dotace nejen na provoz, ale i na investice v této oblasti razantně snižovat. Nám se podařilo v rámci státního rozpočtu najít peníze navíc právě na investice do domovů pro seniory či zdravotně postižené. Jde o navýšení z 29 milionů korun pro celou republiku o 250 milionů. Žádostí je ale za 1,5 miliardy. Budeme se snažit přesvědčit vládu, hlavně ministra financí Andreje Babiše, aby se na to peníze našly.
– Privátní domovy už tu jsou, ale v podstatě unikají kontrolám. Mluvili jsme s úředníky, kteří byli bezradní, jak vlastně zasáhnout. A známe i případy, kdy kontroloři věděli např. o špatných hygienických podmínkách, ale věc řešili jen nízkou pokutou, protože jinak by neměli seniory kam poslat.
My jsme v podstatě s kontrolami začali, protože předchozí vedení ministerstva nepovažovala zmíněný problém za tolik závažný. Také jsme podpořili krajské úřady, aby mohly být při kontrolách razantnější. Vydali jsme pro ně metodický pokyn, který jim kontrolní práci ulehčuje. Kdybychom to neudělali, tak by se dnes veřejnost vůbec nedozvěděla, že takováto zařízení existují. Sankce jsme mezitím zvýšili z 250 tisíc korun na 1 milion, přičemž v tomto trendu budeme pokračovat při přípravě změny zákona o sociálních službách, na které teď pracujeme. Pomoci by nám do značné míry mohlo ministerstvo průmyslu a obchodu – právě proto, že spousta těchto zařízení funguje jako živnost. Tedy jako ubytovací a stravovací služby. A my na ně nemůžeme.
– Jak plánujete seniorům pomoci?
Z úrovně ministerstva se budeme snažit, aby se kapacity domovů pro seniory navýšily. To znamená zvednout finanční prostředky na provozní dotace, ale i na investiční dotace. V novele zákona o sociálních službách chceme snížit administrativní zátěž pro poskytovatele sociálních služeb a na druhou stranu zvýšit kvalitu života klientů. Nastavíme pravidla pro personál jednotlivých služeb. Budeme také upravovat registrační podmínky. Varianty jednotlivých návrhů budeme mít připraveny ve druhé polovině tohoto roku.
—
MF DNES zmapovala případy problematických domovů pro seniory
ÚSTECKÝ KRAJ
1. Ubytovna v Červeném Újezdu na Teplicku. Policie prošetřuje podezření z týrání důchodců. Do rozlehlého areálu bývalých kasáren resp. uprchlického tábora se první senioři nastěhovali v květnu 2012. Většinou šlo o staré a nemocné, k nim přidal provozovatel několik romských rodin. Neměl licenci na sociální služby, dostal čtvrtmilionovou pokutu a loni přišla policie. Kromě týrání začaly úřady vyšetřovat i financování domova. Loni majitelé pronajali areál dalšímu nájemci. Ubytovna se ocitla bez plynu, krátce i bez vody a tepla a nájemce v prosinci ubytovnu zavřel.
STŘEDNÍ ČECHY
2. Ubytovna pro seniory Petruška v Šestajovicích u Prahy. Vedení si vybíralo majetné klienty, které pak připravilo o peníze. Bývalá ředitelka a její tehdejší přítel se u soudu zodpovídají ze statisícových podvodů. Hrozí jim osmiletý trest. Brožová už jednou byla za okrádání seniorů odsouzena. 3. Domov U věže v Nupakách. Domov pro seniory nemá registraci. Jeho ředitelka v minulosti řídila i dva podobné ústavy – v Líchovech na Příbramsku a v Tuchlovicích na Kladensku. U obou byly stížnosti na špatné zacházení s klienty.
PRAHA, VYSOČINA, KARLOVARSKÝ KRAJ, KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
V těchto krajích fungují zařízení bez registrace, žádné problematické případy však nebyly zaznamenány.
LIBERECKÝ KRAJ
4. Penzion pro seniory Atrium. Policie prověřuje, jestli v tomto neregistrovaném domově důchodců nebyla omezována osobní svoboda. „Někteří klienti byli v noci i přes protesty zamykáni na pokojích,“ uvedla ve své zprávě ombudsmanka.
OLOMOUCKÝ KRAJ
5. „Lazaret“ v Dluhonské ulici v Přerově. MF DNES už podrobně popsala, jak zde třicet dlouhodobě nemocných seniorů trpělo hladem, nedostatkem hygieny i zimou. Úřady o situaci věděly minimálně od roku 2010, ale nevěděly, kam klienty bez rodin a bez střechy nad hlavou umístit.
PLZEŇSKÝ KRAJ
6. Soukromý dům s pečovatelskou službou ve Zbůchu na Plzeňsku. Někdejší ředitelka čelí obžalobě, že z peněz klientů zpronevěřila více než milion korun. Zařízení muselo na jaře 2013 ukončit provoz a 42 seniorů se muselo narychlo stěhovat. Ředitelka čelila i obžalobě z dotačního podvodu, který souvisel právě s provozováním domu pro seniory. Dostala podmínku. Longevita senio. Tato společnost otevírá každý rok v kraji jeden nový domov důchodců, nyní provozuje už čtyři. Klienti si stěžují, že služby neodpovídají penězům, které platí. Situaci prověřuje krajský úřad.
PARDUBICKÝ KRAJ
Bez licence fungují v kraji čtyři zařízení, přebývá v nich na 150 lidí. 7. Jde o Domov seniorů Pohodlí u Litomyšle. 8. Domov pro seniory Gladera ve Smilově ulici v Pardubicích. 9. Penzion pro seniory Staré Hradiště. 10. Penzion pro seniory Dřenice. Úřad práce zde odebral jeden příspěvek na péči, zařízení v Pohodlí u Litomyšle dostalo pokutu, že není registrováno jako poskytovatel sociální péče. Na Pohodlí si v minulosti stěžovala záchranka, klientům se prý nedostává dostatečné zdravotní péče. V Lázních Bohdaneč byl podobný domov úplně zavřen kvůli dluhům.
JIHOČESKÝ KRAJ
Kraj prověřuje tři nelegální zařízení. Z informací MF DNES vyplývá, že jde o podniky, které nabízejí neregistrovanou péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
11. Centrum komplexních služeb pro rodinu a domácnost v Kunštátu na Blanensku. Ombudsmanka je označila za nevyhovující, na pokoji centra vedle sebe žije na 20 lidí s paranoidní schizofrenií, těžkou demencí či trvale upoutaných na lůžko. Jeden z klientů byl dokonce přivázán amatérsky vyrobenými pásy k posteli. Zdejší personál pracuje podle zjištění ombudsmanky za 60 korun na hodinu.
ZLÍNSKÝ KRAJ
12. Nestátní penzion pro seniory v Luhačovicích. Léky tu podle ombudsmanky podává nekvalifikovaný personál, diabetikům nevaří dietní stravu, omezuje lidi v pohybu. I když jde o pobytovou službu, vydává ji provozovatel za službu pečovatelskou, na niž jsou mírnější nároky. Vedení tvrdí, že péče je v pořádku.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Kraj ví o 12 neregistrovaných zařízeních. Ve dvou z nich už úředníci ukončili šetření a uložili pokutu 280 tisíc korun. Nezabralo to a krajský úřad už zahájil další řízení. „Nadále tu poskytují sociální služby bez registrace,“ uvedl Daniel Rychlik z odboru sociálních věcí krajského úřadu.
Markéta Březinová, redaktorka MF DNES
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď