Aby klouby nebolely

Plnohodnotný život znamená zdravý život bez bolestí. Jenže co když každý pohyb, každý krok bolí? Důvodů, proč mohou klouby bolet, je velmi mnoho. Většině původů bolestí se ale dá alespoň částečně předcházet a kloubům ulevovat a pomáhat.

ilustrační foto: Photoxpress

Důležité je ale znát původ bolesti. Každý jistě zažil bolesti kloubů při chřipce, či nachlazení, nebo po únavě, sportu. Takové bolesti zmizí po odpočinku během několika málo dnů. Jestliže ale odpočinek nestačí, bolesti se vracejí, nebo přetrvávají, pak je nejvyšší čas zjistit, proč nás něco bolí a co s tím dělat.

Lidský kloub má několik hlavních částí: hlavici a jamku, obě pokryté chrupavkou a oddělené vazkou synoviální tekutinou, to vše uzavřené v kloubním pouzdru. Chrupavka i tekutina slouží tomu, aby hlavice a jamka po sobě dobře klouzaly. Už po 40. roce věku odolnost chrupavek prudce klesá, chrupavčitá vrstva v namáhaném kloubu se ztenčuje.

Klouby začínají vrzat, pohyby jsou bolestivé, po ránu a delší nehybnosti je těžké koleno nebo třeba i jednotlivé prsty rozhýbat. K těmto potížím se mohou přidat otoky, záněty kloubů a vznik výrůstků, které postupem času mohou kloub znehybnit docela.

Vleklá, nepříjemná a vracející se bolest kloubů může mít nemalé množství příčin. Nejčastěji lidé trpí bolestmi kolenou, kyčlí a článků prstů na rukou. Ke zjištění přesné příčiny je mnohdy třeba obrátit se na odborníka.
Ten po důkladném vyšetření pravděpodobně určí některou z níže popsaných příčin vleklých bolestí pohybového aparátu:

– špatné držení těla, opakovaní pohybů poškozujících klouby. Objevuje se často u jednotvárných pohybů v zaměstnání, či u jednostranně zaměřených sportovců.
– nadváha, obezita. Příliš vysoká váha je zátěží pro klouby v jakémkoli věku.
– artróza, osteoartróza je nejběžnější degenerativní onemocnění kloubů. Provází jí bolest kloubu, ztuhlost, snížení pohybového rozsahu, může se objevit únava, horečka. Statistika o takto nemocných se v Česku nevede, ale nějakým stupněm artrózy údajně trpí každý po čtyřicítce.
– dna, pakostnice je spojována s nadváhou a nestřídmým jídelníčkem, ale nemusí být. Nemoc vzniká, když se namísto ledvinami ven vylučují soli kyseliny močové dovnitř do kloubu. Nemoc provází nesnesitelná bolest a otok kloubů, může se objevit bolest hlavy, svalů, trávicí potíže.
– artritida, revmatoidní artritida je nemoc, při které jsou klouby poškozeny zánětem. Projevuje se podobně jako artróza, pouze s tím rozdílem, že klouby poškozené artritidou reagují na zánět a hřejí. U revmatoidní artritidy vlastní imunitní systém omylem napadá zdravou tkáň.
– nedostatek vitaminu C se také projevuje bolestmi kloubů! Provází jej únava, krvácení dásní, zápach z úst, otoky, modřiny, podlitiny, padání zubů, vlasů, podrážděnost, špatné hojení ran, hemoroidy, křečové žíly, zánět cév.
– nedostatek vápníku je častý hlavně u starších žen. Postihnout ale může kohokoli. Projevuje se záškuby, bolestí svalů, kloubů, poruchou nervů, vyrážkou, lámáním nehtů, špatným hojením ran, bušením srdce, depresí, řídnutím kostí, osteoporózou.

Existuje ale i celá řada dalších možných příčin bolestí kloubů. Mezi ně patří i nemoci s klouby zdánlivě nesouvisející, mezi něž patří lupénka, psoriáza, endokarditida, hepatitida, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, zánět cév, Bechtěrevova choroba, zánět mozku či leukémie.

Nepodceňujte příznaky

Většina z nás často počínající bolesti kloubů řeší volně prodejnými léky, kterých moderní medicína nabízí velké množství. Patří mezi ně analgetika, protizánětlivé látky, myorelaxancia. Léky na bolest však nijak neřeší samotné onemocnění, pouze snižují bolest, čímž mohou nemocného člověka udržovat v přesvědčení, že se až tak moc s jeho zdravím neděje. Proto, přetrvává-li bolest delší dobu, byť nevýrazně, je potřeba ji řešit a navštívit lékaře!

I když původů bolestí kloubů může být mnoho, tím nejčastějším je artróza. Tou nějakým způsobem trpí většina lidí po šedesátce, ale často se může projevit i u čtyřicátníků, nebo i mladších ročníků po úrazech, nebo sportu. Je mnoho faktorů, a mnoho zlozvyků, kterým, když se vyhneme, oddálíme tím nástup bolestí kloubů. Těmi největšími nešvary jsou nadváha, nedostatek, nebo naopak přemíra pohybu,
jednostranné zatěžování těla a nedostatečná výživa. Bohužel onemocnění kloubů je velmi často dědičné a přijde bez varování i v případě, že se pacient snaží chovat ke svému tělu zodpovědně.

Výrazně varujícím prvkem je i dlouhodobá kompenzace pohybové poruchy třeba jediného kloubu, která se projeví nefyziologickým přetěžováním a bolestí či opotřebením kloubů dalších. Výsledkem pak může být, že se potíže začnou objevovat na dalším místě, či místech… Nejdříve se poruchy projeví na pohybovém aparátu, ale později v důsledku přiskřípnutých nervů začínají zlobit i ostatní orgány, zvláště duté, vybavené hladkou svalovinou. Například žíly, žaludek, žlučník, střeva, močovody, průdušky, jícen apod.

Pro prevenci

Chceme-li zůstat dlouho plně pohybliví, stačí dodržovat pár jednoduchých pravidel. I když je jasné, že v dnešní hektické době se i nejjednodušší rady lékařů dodržují stěží.

Jak tedy předcházet nemocem kloubů?

– Držet si přiměřenou váhu. Nadváha je nejčastějším spouštěčem bolesti kloubů, které zatěžujeme již běžným pohybem. Mají-li nést ještě kila navíc, o to rychleji se opotřebovávají. Proto často při prvních projevech bolesti lékaři nejprve doporučují shodit nějaká ta kila.
– Přiměřený pohyb pomáhá nejen lepší výživě kloubu, ale i posiluje okolní svalstvo. Pohyb je důležitý i proto, že se při něm chrupavka chová podobně jako houba. Při zatížení intenzívně vypuzuje nitrokloubní tekutinu a při uvolnění ji zpětně nasává. Díky tomu se zlepšuje výživa kloubu a mohou se zmenšit případné problémy. Musí jít ale o pohyb přiměřený kondici, věku i zdravotnímu stavu konkrétního člověka. Když otylý padesátník začne hrát tenis, případně squash, riskuje, že si klouby při prudkých změnách pohybu spíš poškodí, než že jim prospěje.
– Posílení svalů zpevní celý pohybový aparát a uleví kloubům. Není nutná posilovna, opět, zvláště pro velké klouby postačí svižná chůze. Vhodný je i nordic walking, který snižuje zátěž kloubů a do chůze intenzivněji zapojuje horní část těla. Dobrá je rovněž jízda na kole a plavání.
– Vyvážený jídelníček, který zaručí optimální příjem důležitých látek. Nevyhýbejte se tlačenkám, potravinám s živočišnou želatinou, a chrupavkám.
Ty jsou bohaté na kolagen – základní stavební složku kloubů.
Strava by měla být bohatá i na omega 3 esenciální mastné kyseliny – ty jsou obsaženy např.
v rybách. Dále je důležitý dostatečný přísun beta-karotenu a vitamínu C, které najdeme v čerstvém ovoci a zelenině. Vhodná je také konzumace ořechů nebo slunečnicových semínek s obsahem vitamínu C. Bílé pečivo bychom měli nahradit celozrnným, které obsahuje selen, jenž je rovněž pro naše klouby prospěšný

Když už klouby bolí

Když už klouby bolí a lékař diagnostikuje nejčastější příčinu – artrózu, může vedle medikamentů úspěšně snižovat bolest také rehabilitace.

– Rehabilitace je často v povědomí veřejnosti zúžena do představy masáží, elektroléčby, manipulace páteře nebo lázeňské péče, kdy je člověk pouze pasivním příjemcem procedur. Lázně, nebo odborně vedená rehabilitace, jsou samozřejmě skvělé, ale přinášejí úlevu jen dočasně. Bez spolupráce a interaktivního zapojení jedince k trvalejšímu řešení problému nedojde. Správná rehabilitační sestra by měla pacienta naučit cvikům vhodným i pro doma. Teprve s jejich praktikováním pak může přijít trvalejší úleva.
– Zábaly či koupele mohou také pomoci již postiženým kloubům, zvláště, pokud je příliš často namáháte. Velmi dobré jsou Priessnitzovy obklady. Na postižený kloub přiložte chladný, dobře vyždímaný obklad, ten překryjte mikrotenovou fólií, obalte suchým ručníkem a nechte asi půl hodiny až hodinu působit. Dalšími možnostmi jsou bahenní zábaly nebo masáže pod vodou. Pomůže také udržovat během dne klouby v teple.
– Vhodná strava bohatá na látky potřebné pro výživu kloubů. Měly by v ní být především vitaminy C a E, selen, zinek, křemík a omega-3 mastné kyseliny. Pro výživu kloubů jsou vhodné především tučnější ryby – losos, makrela, platýs, kapr nebo tresčí játra. Dopřejte si ořechy a slunečnicová semínka. Přirozeným zdrojem želatiny pro chrupavky je huspenina. Nepřejídejte se a hlídejte si váhu. Dobré je vyhnout se větší konzumaci vepřového masa a uzenin. Vědci zjistili, že pokles hmotnosti o jeden kilogram snižuje tlak na kyčelní kloub při chůzi až o tři kilogramy.
– Přiměřený pohyb, jako je chůze, turistika nebo plavání mírně nemocným kloubům neublíží, naopak je posilují. Cyklický pravidelný pohyb zvláště s odlehčením dolních končetin, jako je např. jízda na kole nebo rotopedu, působí příznivě na kosti, klouby i svaly. Vyhněte se sportovním aktivitám na vrcholové úrovni, ty klouby jednostranně přetěžují.
– Potravinové doplňky mohou pomoci v počátečních fázích nemoci. Například přípravky ze skupiny tzv. pomalu působících léků určených k terapii artrózy, kde je jednou z účinných látek chondroitin 4 a 6 sulfát. Jeho struktura se neliší od základní součásti kloubní chrupavky, která váže vodu a zajišťuje její pružnost. Lék je protizánětlivý a působí aktivně i proti látkám, které chrupavku poškozují. Nejnovější studie prokazují, že při dlouhodobém užívání zpomaluje degeneraci kloubů a zároveň ulevuje od bolesti. Chondroprotektiva jsou vhodná jako prevence pro sportovce nebo lidi, kteří tvrdě pracují a riziko artrózy je u nich zvýšené. Nemá smysl je užívat u pokročilého stupně artrózy.
– Operace je již krajní řešení a pomůže v nejpokročilejších stadiích nemoci, kdy se nemocný kloub vymění za nový. K tomuto řešení je však třeba přistoupit až v okamžiku, kdy ostatní léčebné metody selžou, mnohem lepší je vzniku onemocnění aktivně předcházet.

Haló noviny