Úředníci mapují neregistrované domovy pro seniory, rozdávají pokuty a snaží se je zavřít. Výsledek? Provozovatelé se brání a takzvaných černých domovů přibývá. Ani ostravští senioři z přerovského „lazaretu“ totiž nemají kam jít. Skončí v nemocnici.
OSTRAVA Tristní situaci seniorů, kteří potřebují péči druhých, ale nemají šanci dostat se do legálního zařízení, ilustruje v plné nahotě čerstvý případ přerovského „lazaretu“. Když provozovatel tamního neregistrovaného domova oznámil, že ho na konci února zavře, pro devět zdravotně postižených klientů s trvalým bydlištěm v Ostravě začali úředníci krajského města narychlo hledat lůžka v místních domovech. Jeden z Ostravanů zatím leží v přerovské nemocnici, dalších osm ale přivezou sanitky z „lazaretu“ už dnes.
„V první fázi budou všichni umístěni v městské nemocnici,“ říká náměstek ostravského primátora Zbyněk Pražák. Argumentuje tím, že to vyžaduje jejich zdravotní stav. „Potřebují přinejmenším kontrolu, aby bylo jasné, zda a v jakém typu domova mohou žít. O délce pobytu rozhodnou lékaři,“ dodal náměstek, který má na starosti sociální oblast. Ani on ale netají, že volná místa v domovech nejsou. Všude se na přijetí čeká. Pro klienty z Přerova město lůžka najde „v krizovém režimu“, ale pokud skončí další zařízení podobného typu, nastane problém téměř neřešitelný. Krizoví klienti by totiž předbíhali zájemce, kteří čekají v pořadnících.
„Když jsem před osmi lety odcházel z ostravského magistrátu, nechal jsem tu připravený projekt na nový domov pro stovku seniorů. Dnes přesně takový počet lůžek chybí pro akutní případy. Půjde proto o jeden z bodů našeho programového prohlášení. Rád bych prosadil stavbu nového domova u komunitního centra Duhový dům. A ohlížíme se i jinde, protože lůžek je málo a populace stárne,“ líčí Pražák.
Obrovský rozdíl mezi poptávkou a nabídkou lůžek pro seniory dokazují i čísla zjištěná statistickým úřadem. Zatímco v roce 1989 čekalo v celé zemi na umístění v domově důchodců 13 tisíc lidí, v roce 2013 už jich bylo přes 60 tisíc. Na to zareagovali podnikatelé. V posledních letech začali otvírat penziony pro seniory nebo jim nabízet péči v ubytovnách i přesto, že nemají registraci potřebnou k poskytování sociálních služeb. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí postupují protizákonně. Kraje dostaly pokyn, aby jejich činnost zastavily. To se jim ale nedaří. Naopak. Neregistrovaných domovů přibývá.
Jen Moravskoslezský kraj jich loni odhalil šest. A letos už mluví o dvojnásobku. „Evidujeme 12 zařízení, která poskytují sociální služby bez registrace nebo je u nich podezření na poskytování sociálních služeb bez oprávnění,“ říká šéf moravskoslezského odboru sociálních služeb Daniel Rychlik.
Ministerstvo jich eviduje téměř 50 a snaží se v boji proti nelegálním domovům přitvrdit. Jen Moravskoslezský kraj nyní vede správní řízení se sedmi domovy, kterým hrozí pokuta. Dvěma ji už vystavil. „Uložili jsme pokuty v souhrnné výši 280 tisíc korun,“ vypočítává Rychlik. Ale netají, že úřad zatím peníze nedostal. „S oběma jsme navíc zahájili opětovné správní řízení, neboť i nadále poskytují sociální služby bez registrace,“ dodal.
Úředníci připouštějí, že jejich možnosti jsou omezené. A provozovatelé neregistrovaných služeb se pokutám i ukončení podnikání brání.
„Neregistrované domovy budou přibývat, protože selhal stát. Nedokáže se postarat o staré lidi. Proto to děláme my,“ říká Lukáš Stehno z Pardubicka, prezident nově založené Asociace penzionů pro seniory České republiky. Asociace má sdružovat neregistrované domovy, garantovat kvalitu péče a komunikovat s politiky i úředníky. Podnět k jejímu vzniku vzešel podle Stehna právě z Moravskoslezského kraje.
Jednou ze zakládajících členek je Ivana Golová, provozovatelka neregistrovaného domova v Palkovicích na Frýdecko-Místecku. „O klienty se staráme dobře. Opakovaně jsem žádala o registraci. Marně. Přitom ještě předloni ve stejném objektu registrované zařízení fungovalo, ale licenci měl někdo jiný. Proto jsem nakonec otevřela penzion pro devět klientů, kde se může ubytovat každý, ale je pravda, že se zaměřujeme na péči o seniory,“ vysvětluje. Zavřít ho nehodlá. Naopak, 1. března chce otevřít přízemí pro dalších osm lidí. Ale znovu se pokouší získat registraci k poskytování sociálních služeb.
Vzdát se nechce ani Vladimíra Martinková, která se stará o 22 klientů v havířovské ubytovně Impuls. „Úředníci nám házejí klacky pod nohy a udělují likvidační pokuty, přitom klienti nemají kam jít a mnohdy nemají ani na péči. Někteří nám dluží. Jsem z toho už strašně vyčerpaná. Nevím co dál. Měly by se změnit zákony,“ říká. Její společnost AS-Senior má registraci k poskytování terénních sociálních služeb, ale do problémů se dostala kvůli nevyhovujícímu ubytování, které nabízí na základě živnostenského oprávnění. „Hledáme lepší objekt, ale i tady narážíme na nevůli úředníků.“
Fakta: Nelegální domovy Palkovice na Frýdecko-Místecku, Havířov na Karvinsku, Karlovice na Bruntálsku… Tam i v dalších místech regionu prověřuje krajský úřad 12 domovů pro seniory, které nemají registraci pro poskytování sociálních služeb. Se sedmi vede úřad správní řízení. Dvěma uložil pokutu 280 tisíc korun. Podnikatelé zavřít odmítají. Mnozí senioři jsou s péčí spokojeni – a nemají kam jít.
Ivana Lesková, redaktorka MF DNES
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď