Utratil miliardu dolarů za přelomový lék proti cukrovce, financoval vývoj speciálního kardiostimulátoru i implantátu do ucha pro neslyšící. Nyní americký miliardář židovského původu ALFRED MANN (foto) jde do boje se slepotou.
foto: wikipedia
Zrak je nejcennější lidský smysl, vnímáme jím tři čtvrtiny vnějších vjemů. Devětaosmdesátiletý americký miliardář Alfred Mann sice vidí pořád dobře, ale chce pomoci lidem, kteří jsou o zrak ochuzeni. Zrakový implantát, jejž vyvinula firma Second Sight Medical Products, vrací nevidomým alespoň část zraku.
Vývoj přelomového zařízení trval velmi dlouho a byla s ním mravenčí práce. „Strávili jsme roky testováním na zvířatech a přicházel jeden neúspěch za druhým. Vypadalo to, že to nezvládneme,“ říká k tomu šéf Second Sight Robert Greenberg. Nebýt Manna a jeho buldočí zarputilosti, možná by vynález nikdy nespatřil světlo světa.
„Jde o technický problém, a proto se dá vyřešit. Vraťte se a dodělejte to,“ stál Mann tvrdohlavě na svém. Vyplatilo se, firma nyní implantát zkouší asi na stovce lidí. Zařízení mění zrakové vjemy na elektrické pulsy. Ty pak dále stimulují určité buňky a umožňují slepým alespoň částečný návrat zraku.
Second Sight Medical Products to loni dotáhla na burzu v New Yorku, kde získala díky vynálezu implantátu 300 milionů dolarů. Je zatím poslední ze sedmnácti firem, které Mann za více než padesát let založil. Devět z nich se postupně prodalo téměř za osm miliard dolarů, dvě to dotáhly až na burzu. Mannova kariéra je ostatně zájmu o zlepšení zdraví plná. Zpočátku to ale na dráhu medicínského vynálezce nevypadalo.
Vynálezce zlepšováků
Alfred Mann se narodil v roce 1925 v americkém Oregonu do židovské rodiny anglického přistěhovalce a polské emigrantky. Otec prodával v malém krámku, matka byla klavíristka a zpěvačka. Hudební geny zdědil především Mannův bratr Robert, který patřil svého času mezi nejlepší houslisty světa.
Ze školy vyšel Mann v šestnácti letech a neměl moc jasno, co bude dělat dále. Během druhé světové války se dal k americkému letectvu, do akce se však nikdy nedostal. Po válce vystudoval University of California Los Angeles (UCLA), kde získal titul z fyziky.
První větší úspěch v byznysu přišel v roce 1956, kdy založil firmu Spectrolab. Americká armáda ji najala pro vývoj naváděcích systémů do raket. Později založil společnost Heliotek vyrábějící solární články pro raketoplány. Obě firmy v roce 1960 prodal za deset milionů dolarů.
Poté už zamířil do oblasti lékařství, přičemž určitým impulsem byla smrt otce na infarkt. Mann proto založil firmu Pacesetter Systems, která si dala za cíl vyrobit dobíjecí kardiostimulátory. Společnost se brzy stala dvojkou na trhu s těmito přístroji v USA a v roce 1985 ji koupil Siemens za 150 milionů dolarů.
S další firmou MiniMed se Mann zaměřil na malé pumpy, které během dne automaticky dodávají inzulin pacientům trpícím cukrovkou. Jeho poslední význačnější firma Advanced Bionics vyvinula speciální implantát do ucha, pomáhající neslyšícím.
Medicínský filantrop
Mannovo životní krédo je jednoduché: „Snažím se pomáhat lidem. Jak jinak bych byl schopen pracovat i v devadesáti, kdybych neměl něco, co mě motivuje,“ tvrdí Mann.
Když si něco umane, jde vytrvale za svým. Dobře to demonstruje jeho boj o lék Afrezza, který umožňuje inhalovat inzulin. Diabetikům, především dětským, díky němu mohou odpadnout každodenní starosti s vpichy jehel. Založil kvůli tomu firmu MannKind a po třinácti letech vývoje a miliardě dolarů investovaných z vlastní kapsy to dokázal. V červnu 2014 získal povolení od amerického úřadu pro kontrolu léčiv (FDA). Na to zareagoval francouzský farmaceutický kolos Sanofi , který za částku 925 milionů dolarů získal na lék Afrezza licenci. Společnosti MannKind navíc poplyne 35 procent z budoucích zisků z léku.
Mann je také štědrý filantrop. Postavil tři instituty nesoucí jeho jméno – při univerzitě v Jižní Kalifornii, na univerzitě v Purdue a v izraelském Technionu. Dohromady jim dal přes 370 milionů dolarů. Jejich náplní práce je převádění revolučních zdravotních objevů do komerční praxe.
Mann je počtvrté ženatý a má celkem sedm dětí. Jeho čtvrtá žena Claude není Židovka, má ale na rozdíl od něho velmi živé vzpomínky na holocaust. Narodila se totiž za druhé světové války v koncentračním táboře. Její rodina tam skončila za to, že otec byl členem francouzského odboje a před nacisty schovával Židy.
Mannovo jmění se odhaduje na 1,1 miliardy dolarů. Stále běžně pracuje 70 hodin týdně. V minulosti prý vtipkoval, že odejde do důchodu ve 144 letech.
„Nedělám to pro peníze. O mé děti je velmi dobře postaráno,“ uvedl Mann v jednom z rozhovorů. Na druhou stranu dokázal i veřejně ventilovat zklamání z dětí, přičemž místo jmen užil řadových číslovek. „Mé páté dítě nikdy nepracovalo, šesté také ne,“ povzdychl si v minulosti.
Pavel Hejkrlík
Týden
Přidejte odpověď