Poslanci dnes znovu debatují o novele školského zákona. Stále mezi nimi přetrvávají spory o určování mentálního postižení žáků a jejich umísťování do škol. Rozdílné názory ale panují i na možnost domácího vzdělávání žáků druhého stupně základních škol.
ilustrační foto: annikaleigh / Flickr.com
Sněmovna by dnes měla schvalovat novelu školského zákona. Ten obsahuje i kontroverzní odstavec o tom, jak diagnostikovat mentální postižení u žáků. Rozhodovat by se mimo jiné mělo i s ohledem na žákovo sociální a kulturní prostředí. Na základě diagnózy se pak rozhoduje o umístění dětí do praktických škol.
o tématu hovořil s Radiožurnálem odborník ze společnosti Člověk v tísni Tomáš Habart.
Vám se zmíněná pasáž, že posouzení mentálního postižení žáka má vycházet mimo jiné i z ohledu na jeho sociální a kulturní prostředí, nezamlouvá. Vysvětlete nám, proč konkrétně?
Tomáš HABART:
my patříme mezi kritiky toho ustanovení, jinak bych chtěl zdůraznit, že ta novela sama o sobě je velmi dobrá a přesouvá správně důraz na individuální podporu žáků, ale tento, toto jedno ustanovení, tento odstavec jde proti tomuto duchu novely a v podstatě zavádí nebo hrozí zneužitím ve smyslu tom, že může dojít k rozšíření kategorie mentálního postižení, protože podle toho odstavce by mělo být při posuzování mentálního postižení přihlíženo i k adaptivním schopnostem dítěte, k jeho kulturnímu a sociálnímu zázemí, což podle nás hrozí v praxi tím, že i dítě, které bude mít IQ, řekněme, někam k 80, čili podle té medicínské kategorie nespadá do kategorie mentálního postižení, tak pro školské účely může být takto diagnostikováno, protože například to jeho adaptivní chování bude shledáno jako nedostatečné nebo nějakým způsobem prostě ohrožující.
A vy nevěříte profesionálům, že tohle poznají?
HABART,:
my se domníváme, že jednak pro to neexistují, v tuto chvíli nejsou standardizovány žádné nástroje u nás, čili ani nemají profesionálové podle čeho to poznávat a jednak je potřeba zohledňovat tyto souvislosti pro nastavení podpory těm dětem, ale nikoliv pro to, abychom jim vystavili nálepku mentálně postiženého dítěte.
kdo by teda přesně měl určovat podle vás, jak by měly být dány ty nástroje, co přesně vy uděláte pro to, jak by to v tom zákoně mělo vypadat?
HABART,:
ten zákon, pokud i v případě vypuštění tady toho odstavce, v což doufáme, tak navrhuje přechod na systém podpůrných opatření, které se dělí až do 5 stupňů, a od 2. stupně budou určovány školským poradenským zařízením, čili právě to budou poradny, které budou určovat formu podpory těch konkrétních dětí, nicméně neměli by na základě zohledňování tady těch navržených kritérií určovat mentální postižení.
Novela chce také podle Českého rozhlasu Plus rozšířit možnost domácího vzdělávání na druhý stupeň. Ministr školství Marcel Chládek z ČSSD je proti. Pozměňovací návrh ale hájí jeho autorka Jaroslava Jermanová z hnutí ANO.
Jaroslava JERMANOVÁ, poslankyně ANO: Ten návrh jsem si nevymyslela, ten je ve spolupráci právě s rodiči, kteří doma vychovávají a vzdělávají děti a já vůbec nevnímám riziko nějakých extremistických skupin v domácím vzdělávání, protože k tomu jsou přesně daná přísná pravidla. Ty děti se přezkouší, takže já tam tenhle problém nevidím.
Přidejte odpověď