Ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí David Pospíšil řekl regionálnímu Deníku: Ministerstvo práce a sociálních věcí nebere problémy neregistrovaných sociálních služeb na lehkou váhu. Připravujeme zákon, který situaci napraví, říká ředitel odboru sociálních služeb David Pospíšil.
– Přerovský lazaret poskytoval zcela neodpovídající služby. Kdo ho měl kontrolovat, kde se stala chyba?
Hlavní kompetenci dozorového orgánu má krajský úřad, ten kontroluje i neregistrované sociální služby. My do něj nezasahujeme. Víme jen, že v roce 2013 lazaretu byla udělena 30tisícová pokuta a že v současnosti probíhá opakované správní řízení, protože poskytovatel služeb neudělal vůbec nic, aby situaci napravil.
– Jak je to možné?
Je to spíše systémový problém, kdy provozovatelé obcházejí zákon o sociálních službách a provozují podnikatelskou činnost v rámci živnostenského zákona. Kdybyste si chtěl založit hotel, tak do toho nemůže zasahovat odbor sociálních věcí. Problém nastává ve chvíli, kdy hotel začne vypadat jako domov pro seniory nebo pro osoby se zdravotním postižením.
– Podle čeho se to pozná?
V okamžiku, kdy jsou tam posílány příspěvky na péči nikoliv na účet té konkrétní osoby, ale provozovatele. Poté nastupuje kontrola, která může uložit pokutu do jednoho milionu korun, ale nemůže zařízení zavřít. Ten člověk totiž dodržuje živnostenský zákon, kontrola se s ním tedy snaží alespoň dohodnout, aby zajistil kvalifikovaný personál a službu zaregistroval.
– Máte přehled, kolik je u nás neregistrovaných sociálních služeb tohoto typu?
Přesný počet těchto služeb zjistit nelze – ale předpokládáme, že jich může být až 80. Krajské úřady jich už teď oficiálně identifikovaly 47, z toho u více než 20 je zahájeno správní řízení. Někdy ale může dojít k tomu, že provozovatel ani neví, že existuje zákon o sociálních službách, a kvalitní péči přitom poskytuje.
– Plánují se nějaké změny, aby k těmto případům nedocházelo?
Měnit správní řízení potřeba není, spíše to chce navýšit kapacity ubytovacích služeb, ale to je v kompetenci krajů. Připravujeme novelu zákona o sociálních službách, měla by začít platit od ledna 2017, tam předpokládáme, že bychom víc rozpracovali pojmy služeb bez registrace, aby měly kraje větší možnosti při kontrole. Už jsme vydali metodiku, jak mají úřady tyto kontroly provádět. Snažíme se je informovat, že nemusí dělat kontrolu jenom v rámci sociálních služeb, ale mohou využít v rámci svých kompetencí sdružených kontrol s hygienickými stanicemi či hasiči. Snažíme se je také informovat, že existuje registr sociálních služeb.
– Připravovaná koncepce sociálního bydlení by mohla také pomoci?
Ano,mnozí lidé, kteří do sociálních zařízení odchází, na tom nejsou zdravotně špatně, ale řeší svou bytovou situaci. To je i případ v Přerově. Mnoho lidí nechce z obav z budoucnosti odejít. Jde tak o mnohem závažnější problém. Vpřípadě, že vláda na konci února tohoto roku schválí koncepci dostupného bydlení, tak připravíme zákon, který by měl zajistit běžné dostupné bydlení pro seniory a zdravotně postižené.
– Podle dostupných dat mělo Česko převis žádostí o domov důchodců nad jejich nabídkou.
Vyšší poptávku evidujeme, zároveň ale víme, že data nejsou příliš relevantní. Přibližně 3000 až 5000 žádostí sice není v daném roce uspokojeno, jenomže lidé většinou podají tři čtyři žádosti do různých domovů. A každý poskytovatel je eviduje samostatně. Čekací doby se pohybují od půl roku do dvou let, takže je vhodnější dát žádost trochu dřív a v mezidobí využít jiné typy služeb. Lidé často nevědí, že existuje pečovatelská služba, která může docházet za klientem, nebo denní stacionáře.
– Není navyšování kapacit v rozporu s metodikou ministerstva, která doporučuje dávat peníze na terénní a preventivní služby?
V rozporu to vlastně není – primárně by se do domovů neměli dostávat lidé, kteří mají první nebo druhý stupeň příspěvků na péči. To je většinou lehčí zdravotní postižení, menší míra potřeby. Zde je potřeba navýšit kapacity terénních služeb. Dříve to fungovalo tak, že lidé odcházeli do domovů pro seniory, i když to vlastně nepotřebovali. Mohli zůstat klidně doma a potřebovali jenom tři hodiny péče, pomoc s obědem nebo s obléknutím ráno a večer a během dne normálně fungovali. Tento trend se nyní zastavil. Snažíme se podpořit terénní služby, aby mohli lidé co nejdéle zůstat doma.
Jičínský deník
Přidejte odpověď