Jste zdravotně postižení a vlastníte průkaz mimořádných výhod? Pak si pohlídejte jeho výměnu, kterou nařizuje nový zákon. Co vás čeká vypočítává vedoucí jihlavské pobočky Centra pro zdravotně postižené Miloslav Stránský.
Změnila se novela zákona, která od ledna upravila výměnu průkazů osob zdravotně postižených. Co to pro jejich držitele znamená?
Příjemci příspěvku na mobilitu budou k výměně vyzváni doporučeným dopisem z úřadu práce. Ovšem pozor! Pro uživatelé, kterým byl přiznán průkaz mimořádných výhod, ale příspěvek na mobilitu nepobírají, je nezbytné, aby se sami přihlásili k výměně průkazu.
Jde o to, aby jim průkaz nepropadl. Museli by znovu absolvovat lékařskou posudkovou komisi a mnozí z nich by průkaz nemuseli získat zpět.
Je nějaký termín, do kdy musí zdravotně postižení o nový průkaz požádat?
Co nejdříve. Vlastní vydávání nových průkazu bude sice zahájeno až od 1. dubna, ale protože mohou nastat různé situace související s posudkem zdravotního stavu klienta, není dobré výměnu nechat na poslední chvíli.
Podrobné informace o tom, co všechno lidé k vydání nového průkazu potřebují, podáme přímo v Centru.
– Přibližte vaši práci, co vše Centrum pro zdravotně postižené poskytuje?
Naší cílovou skupinou jsou zdravotně znevýhodnění občané, jejich rodinní příslušníci, těžce zdravotně postižené děti a senioři. Nabízíme jim základní sociální poradenství. Našim úkolem tedy je vysvětlit, jaké příspěvky stát poskytuje, jaké jsou podmínky k jejich dosažení. Radíme, jak a kde si zažádat o příspěvek na mobilitu, na zvláštní pomůcku a další dávky pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Hlavním posláním je zvyšovat jejich informovanost, podporovat jejich nezávislost a samostatnost. Napomáhat ke zvýšení a udržení kvality života zdravotně postižených.
– Zajišťujete i bezplatné právní služby, nebo služby psychologa?
Na naší pobočce v Jihlavě zatím ne, ale jsme schopni tyto služby domluvit u našich kolegů v Třebíči nebo ve Žďáru nad Sázavou. Jen pro upřesnění, kontaktní místa Centra pro zdravotně postižené fungují ve všech bývalých okresních městech Vysočiny. Tedy kromě již jmenovaných ještě také v Havlíčkově Brodě a Pelhřimově.
– Kdo je vaším nejčastějším klientem, jaké případy řešíte nejčastěji?
Na základě sociálního poradenství nabízíme jako tzv. fakultativní činnost, zapůjčení kompenzačních pomůcek z naší půjčovny, a to je z našich služeb nejvyužívanější. V této souvislosti pořádáme i výstavy kompenzačních pomůcek – nejen v prostorách nemocnice, ale i na Masarykově náměstí. Organizovali jsme i seminář, kde sociální pracovníci i zástupci veřejnosti dostali ucelený výklad získávání a užívání kompenzačních pomůcek. Zájem byl opravdu velký.
– Když to vezmeme v praxi – přijdeme k vám, když máme doma třeba nemohoucí prarodiče, kteří nemohou sami na toaletu, nezvládnou samostatnou chůzi…
Je to tak, a my vám poradíme, nabídneme, co se pro vás hodí, co potřebujete, jaké jsou možnosti.
– Co vše je v základní nabídce pomůcek, které může člověk zdravotně znevýhodněný potřebovat?
Toaletní židle, mechanický vozík, chodítko, nástavec na WC, vanová sedačka… A další z našeho inventáře.
– Zajistíte i vyloženě specifické záležitosti – například schodolez, zvedací plošiny?
Ano, i s takovými pomůckami dokážeme lidem poradit a pomoci v jejich pořízení.
– Je zapůjčení limitováno dobou?
Vždy se domluvíme, jak kdo potřebuje. Standard je měsíc. Za tu dobu je uživatel schopen si pořídit pomůcku vlastní. Zhruba měsíc totiž trvá proces, kdy osloví specifické lékaře, kteří mu poskytnou na pomůcku poukaz. Není problém se ale s námi domluvit na prodloužení či ukončení zápůjčky. Pomáháme i v tom směru, že klientům ukážeme katalogy, jaké mají možnosti. Jednu pomůcku nevyrábí jen jedna firma a vyznat se v nabídce není pro laika jednoduché.
– Platí se?
Na zapůjčení nevyděláváme. Ceny za zapůjčení, které u jednotlivých pomůcek máme, užíváme na údržbu a zajištění nezávadnosti našich pomůcek.
– Alespoň pro představu, v jakých částkách se pohybuje zápůjční ceník?
Například denní taxa za mechanický vozík je 5 korun, chodítko 3 koruny…. Cenový rozsah je 5 až 15 korun, dle pořizovací ceny jednotlivých kompenzačních pomůcek.
– Máte nějakou radu pro ty, kteří se ostýchají vás navštívit? Přece jen, mohou se za svůj handicap třeba stydět…
Nikdo by se za své postižení neměl stydět. A když už je ta možnost, je nutné umět si říct o radu. Žádný člověk, a zdravotně postižený zvlášť, nedostane v dnešní době nic zadarmo. O všechno musí požádat. Lidé by neměli čekat doma a říkat si, že když jsou na tom špatně, někdo jim přijde pomoct.
– Lidé jsou tedy sami proti sobě, když se nezajímají, co mohou, na základě svého znevýhodnění, od státu získat?
Každý je zodpovědný za svůj osud, za svou situaci a musí se zajímat o to, jak si pomoct. My v Centru samozřejmě pomáhat umíme, umíme poradit, ale lidé k nám musí přijít. Staráme se i o rodiče s dlouhodobě zdravotně postiženými dětmi, zvláště matky samoživitelky, jejichž problémy jsou mnohdy existenční. Snažíme se je seznámit s nabídku sociální politiky státu.
– Tomu, aby o vás lidé věděli, nahrávají třeba i již zmíněné výstavy kompenzačních pomůcek. Je to tak?
Jistě, proto se dělají ve veřejných prostorách, aby si nás lidé všimli, zjistili, kdo jsme a co jim můžeme poskytnout.
– Demografické tabulky jsou neúprosné – rodí se méně dětí, přibývá seniorů. Myslíte, že vašich klientů bude i přibývat?
Dá se to předpokládat – nahrává tomu i fakt, že se nežije zdravě, lidé jsou ve stresu, a tím pádem přibývá i lidí se zdravotním postižením.
– Co by lidem v pokročilém věku, lidem se zdravotním postižením, podle vás nejvíce pomohlo?
Určitý životní rytmus, pravidelný pohyb, pravidelná strava a hlavě pozitivní myšlení.
– Když bychom ale předchozí otázku vztáhli na pomoc státu, je z vašeho pohledu dostačující?
Vždy můžeme říct, že to, co je nabízeno, nestačí. Musíme se ale na svět dívat realisticky. Myslíme si, že v rámci toho, jaká je situace, není pomoc, kterou stát poskytuje, zanedbatelná.
– Pojďme k číslům. Můžete uvést, kolik klientů mělo jihlavské Centrum za uplynulý rok?
Za rok 2014 máme v evidenci celkem 1554 kontaktů. Uzavřeli jsme 266 smluv týkajících se zapůjčení kompenzačních pomůcek. Specifickou pomocí je intervence, to znamená, že se snažíme pozitivně měnit podmínky v životě zdravotně postiženého. A to zejména individuální pomocí, nebo jednáním v zájmu uživatele na úřadech, u lékaře….
– Doprovázíte své klienty k jednáním se zdravotníky, úředníky?
Když je to potřeba, tak ano. Ale to pouze ve výjimečných případech. Sociální standardy vyžadují, že musíme podporovat občana k samostatnosti. Je užitečnější, když klientovi třikrát vysvětlíme, kam má jít, na co se ptát, o co se ucházet, popřípadě na úřad zavoláme a návštěvu domluvíme, než když to za něj vyřídíme sami.
– Závěrem zhodnoťte, jaká je Jihlava ve vztahu k postiženým?
Musíme říci, že nejvíce změn, změn k lepšímu, je vidět u městské dopravy. Jezdí více nízkoprahových trolejbusů, upravené jsou i zastávky, na jízdních řádech jsou zvýrazněny spoje pro vozíčkáře. Pochválit musíme i řidiče dopravního podniku, najíždí k chodníkům tak, že vozíčkář se do vozu dostane. Zlepšila se i bezbariérovost města – jsou upraveny nájezdy na chodníky, křižovatky. Moc se nám líbí signály pro nevidomé. Na bezbariérovost dbají i úřady, restaurace…
Ladislava Brabencová
Jihlavské listy
Přidejte odpověď