Tuzemská sociální síť se dostává do úzkých. Klokánky, zařízení pro ohrožené děti, se od nového roku musí řídit kapacitními limity, které jim mnohdy brání přijmout děti v nouzi, jiné pečovatelské služby kvůli nedostatku financí zavírají. Tíseň potom hlásí řada sociálních firem, které se už nemohou spoléhat na podpůrné evropské dotace.
Praha – Podle loňského rozhodnutí ministerstva práce a sociálních věcí nesmí jeden Klokánek pečovat o víc než osmadvacet dětí. Fond ohrožených dětí, jenž Klokánky zřizuje, proti tomu verdiktu opakovaně protestoval už v uplynulých měsících a nyní úřadům vzkazuje, že došlo na jeho slova.
Vedoucí Klokánku v pražských Štěrboholech Jan Vaněk spornost celého rozhodnutí ilustruje na příkladu čtyřletého chlapce, kterého přijali den před Štědrým večerem, protože rodina měla potíže s bydlením. „Třicátého prosince chlapeček odcházel zpět do rodiny, rodina se ale opět dostala do problémů po Novém roce a my už jsme chlapečka kvůli kapacitním limitům nemohli přijmout, přestože to dítě tady bylo zvyklé a vědělo, do čeho půjde,“ konstatuje. Spolu s ostatními vedoucími se potom shoduje na tom, že nyní už kvůli ubytovacím stropům nemohou pomáhat dětem, které potřebují azyl okamžitě – ačkoli právě to byl důvod, proč vznikly.
Jako další lednový problém se ukazuje nedostatek peněz. Například ve frýdecko-místeckém zařízení Opora dětem rozhodli, že budou muset svou činnost od dubna ukončit. „Výše a způsob vyplácení státního příspěvku v žádném případě nepokryje náklady spojené s provozem zařízení,“ vysvětluje zástupce ředitelky David Štambera.
Zařízení jako Klokánky nebo Opora dětem totiž inkasují peníze na každé umístěné dítě. Pokud je ale třeba na propustce nebo v nemocnici, peníze nedostanou a na jeho místo ale jiné dítě přijmout nemůžou. „Náklady na provoz zařízení přitom zůstávají stejné bez ohledu na počet umístěných dětí a ve stejné výši je třeba hradit i nájem, mzdy, energie a půjčky,“ dodává Štambera.
Jestli stejně jako frýdeckomístecká Opora dětem neskončí i některé Klokánky, ukáže čas a také samotní poslanci. Vzniká totiž novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která by měla financování těchto zařízení zlepšit.
Ohrožení vedle toho hlásí také třetina sociálních firem podporovaných z evropských peněz. Podnikům, které zaměstnávají lidi se zdravotním nebo společenským znevýhodněním, totiž skončily dotace, které od roku 2010 podpořily vznik 120 provozů a nyní se má ukázat, jestli v konkurenci na trhu obstojí.
Výrazné komplikace očekává například kavárna Dismas, která pomáhá lidem najít cestu do společnosti; jedním z jejích zaměstnanců tak může být i muž, který kvůli osmi měsícům ve vězení a zápisu v trestním rejstříku nezavadil o práci. „Tito lidé potřebují pomoc stejně tak jako ti s viditelným postižením. V tomto případě se jedná o sociální postižení, jen není vidět,“ říká zakladatelka kavárny Kateřina Plháková. Na provoz svého podniku čerpala peníze z evropských dotací a nyní se bude muset obejít bez nich. „Bez finanční podpory to bude velký boj o přežití,“ konstatuje.
Protože sociální firmy, jako kavárna Dismas, mají na trhu stejnou pozici jako ostatní podniky, musí bojovat o zákazníka. Aby obstály v konkurenci bez finanční podpory, musely si stanovit marketingový plán ještě před vypršením dotací. Třeba v prodejně hraček Hračkotéka, kde pracují lidé se zdravotním znevýhodněním, se na to připravovali několik měsíců. „Nebylo to lehké, musely jsme se naučit spoustu nových informací, musely jsme se radit s různými odborníky,“ doplňuje spoluzakladatelka firmy Jana Řehořková.
Nejmíň třetinu sociálních podniků ale zřejmě čekají potíže už v následujících měsících. Provozovatelům sociálních firem nabízí bezplatné poradenství i ministerstvo práce a sociálních věcí.
čt24
Přidejte odpověď