Stát chce získat profesionální pěstouny

Směr, kterým se ubírá systém péče o ohrožené děti a rodiny, je jasný. Do budoucna co možná nejvíce omezit ústavní péči tak, aby dítě mohlo co nejdříve najít náhradní rodinu. S tím ale někteří odborníci nesouhlasí, tvrdí, že u některých dětí je péče odborníků nutná a bez ústavních zařízení se neobejdou.

Darina VESELÁ, pěstounka, s manželem už vychovala 3 vlastní děti. Teď za péči o ty cizí dostává měsíčně zhruba 20 tisíc korun. O dítě se stará maximálně rok. Tak dlouho dobu mají úřednici na to, aby složitou situaci dítěte vyřešili.

Darina VESELÁ, pěstounka: Dostáváme dávku v době, kdy máme dítě, i kdy už u nás to dítě není.

Paní Veselá je pěstounkou 2 roky. Během té doby se u ní vystřídalo už 6 dětí. Nejmladší mělo týden, nejstaršímu byli 4 roky. V Moravskoslezském kraji je nejvíce pěstounů v celé republice, více než 2500. Poptávka po nich je ale stále vyšší, sociální odbory se tak snaží motivovat další a další pěstouny.

Daniel RYCHLÍK, vedoucí odboru sociálních věcí KÚ MS kraje: Hledáme jakékoli lidi, kteří mají zájem, vůli, kapacitu přijmout a vychovat dítě, přičemž vždycky platí princip, že hledáme ideální rodinu pro dítě, nikoli děti pro pěstouny či osvojitele.

Přihlásit se může v podstatě každý, kdo má zázemí pro výchovu dítěte. Další věci pak úředníci posuzují ve speciálním řízení.

Daniel RYCHLÍK, vedoucí odboru sociálních věcí KÚ MS kraje: V zásadě se dá říct, že žádný prototyp pěstouna neexistuje.

Kampaň, která je součástí aktivit ministerstva práce a sociálních věcí, má do budoucna velký cíl, co nejvíce snížit počty dětí v ústavních zařízeních. Ty by měly být až poslední možností, kam dítě, které biologická rodina nechce nebo nemůže vychovávat, umístit.

Marta MIKLUŠÁKOVÁ, ředitelka odboru ochrany práv dětí MPSV: Někdy dochází k nedorozumění, protože skutečně ten prvotní zájem je pomoct původním rodinám, aby se o své děti mohly postarat. Až, když to není možné, tak se nabízejí nějaké další alternativy.

Zdeněk Novotný je ředitel Dětského centra Domeček, bývalého kojeneckého ústavu. Zároveň je pěstoun. S manželkou má na starost dlouhodobě 3 děti. Ne všechny děti je podle něj vhodné hned umisťovat do rodin. Z 68 dětí, které v Domečku mají, je téměř 80 procent od drogově závislých matek. Snahy o pěstounství za každou cenu jsou podle něj extrémem.

Zdeněk NOVOTNÝ: Ty děti pocházejí z nějakého špatného prostředí, tak se jim snažíme pomoct. Tady je personál, který má vzdělaný, vidím i abstinenční příznaky, my ty děti dokážeme nějakým způsobem obstarat.

Zdeněk MOLDRZYK, ředitel Centra psychologické pomoci:
Bezpochyby je to, je to prostředí, to rodinné, které dítěti dává rozhodně daleko větší pocit bezpečí a zajištění, než jakékoliv ústavní prostředí.

V Moravskoslezském kraji je podle statistik, jak jsme slyšeli, nejvíce, nejvíce pěstounů a to docela výrazně nad tím celostátním průměrem. Čím to je?

Daniel RYCHLÍK, vedoucí odboru sociálních věcí, KÚ MS kraje:
Hypotetická otázka, filozofická, vždycky říkáme, že jsme kraj rázovitý, lidé tady žijou s otevřeným srdcem. Když bych měl odpovědět zcela věcně, tak čas od času přemýšlíme o poselství nebo odkazu pana profesora Matějíčka, anebo taky moravských bratří, kteří nějak formovali etiku, morálku v tomto kraji.

Teď běží nová kampaň s cílem získat nové pěstouny, čím je motivujete, pojďme k tomu finančnímu hledisku, protože jsou i takzvaní profesionální pěstouni, tak jaká je ta motivace?

Daniel RYCHLÍK:
Tak všichni pěstouni dostávají odměnu pěstouna, rozdíly jsou určité mezi pěstounem a tím dlouhodobým pěstounem, který vykonává tu azylovou, tu přechodnou krátkodobou pěstounskou péči.

Pojďme říci konkrétní čísla, jestli můžeme?

Daniel RYCHLÍK:
Tak konkrétní čísla se odvíjí od počtu dětí a celé řady dalších specifik, jako velmi 2 základní čísla, děti dlouhodobě pěstounské péče je odměna pěstouna 8 tisíc měsíčně, pěstoun na přechodnou dobu, který musí být připraven přijmout kdykoliv dítě, v podstatě se jedná o, o profesionála, tak 20 tisíc odměna pěstouna.

To je za každé dítě?

Daniel RYCHLÍK:
Ne, ne, ne, to se samozřejmě, potom se ty částky malinko zvyšují, u těch dlouhodobých pěstounů už zcela nevýrazně. Nicméně považuju za důležité říct, že rozhodně neoslovujeme lidi s tím, že hledáme třeba nezaměstnané, kteří tím chtějí stabilizovat svoji ekonomickou situaci, naopak hledáme lidi, kteří primárně cítí, že mají tolik životní síly a takové životní kompetence, že jsou schopni nabídnout domácí prostředí dítěti, které nemůže žít ve své biologické rodině.

Na druhou stranu, jak máte ošetřeno, tak … to, že se vám sami nebudou hlásit lidé, kteří by to dělali opravdu třeba z těch finančně čistě zištných důvodů?

Daniel RYCHLÍK:
Tak oni se třeba i hlásí, ale máme dostatečnou zkušenost, že to … ta řízení, ty motivace, případně tyhle ty neradosti odhalí a potom ty lidi nezařazujeme, od toho máme právě Centrum psychologické pomoci mimo jiné, které s těmi lidmi dost výrazně pracuje, ale je nutno taky říct, že třeba s rostoucí dávkou, která před 2 lety vzrostla, výrazně rovněž vzrostl počet zamítnutých žádostí, protože ty, kteří nemají ty motivace kombinované a zejména ve vztahu k dítěti, tak ty do toho systému nevpustíme.

:Pane Moldrzyku, tak co všechno posuzujete u takových žadatelů?

Zdeněk MOLDRZYK, ředitel Centra psychické pomoci:
V první řadě bych musel odpovědět, posuzujeme to, co předpokládá zákon a co stanoví zákon jako podmínky pro pěstouny, takže je tam samozřejmě řada jednotlivých faktorů, na nás, jako na Centru psychologické pomoci, je jeden z nich, a to je takzvané psychologické posouzení těch zájemců, žadatelů, jak říká zákon a jejich příprava na tu budoucí roli náhradního rodiče. Ale jinak tomu předchází ještě samozřejmě nějaké sociální šetření, respektive posouzení těch sociálních podmínek a zdravotního stavu.

Jak řekl pan Rychlý, tak přibylo těch zamítnutých žádostí. Čím to je? Zpřísnila se pravidla?

Zdeněk MOLDRZYK:
Tak víte, já myslím, že je to logické, že přibylo zamítnutých v absolutním čísle, protože v absolutním čísle narostl počet těch zájemců. Kdybychom to však chtěli vyjádřit asi nějakým procentuálním vyjádřením, tak nejsem přesvědčen o tom, že to procento narůstá. To si …

Je náročné projít tou prověřovací procedurou?

Zdeněk MOLDRZYK:
Já si myslím, že to náročné je. A myslím si také, že je to opodstatně náročné, když bych to vyjádřil třeba v hodinách, tak zákon stanoví, že příprava toho náhradního rodiče obsahuje 48 hodin přípravy, k tomu můžeme připočíst ty činnosti, které řadíme do toho psychologického posuzování, v našich podmínkách to bývá zhruba dalších 40 hodin, takže …

Čím to je, že přibývá pěstounů, stát stále hledá nové pěstouny, v čem je ta pěstounská péče výhodnější jak pro děti, tak třeba i pro samotný stát?

Zdeněk MOLDRZYK,:
Pokud bychom to vzali oproti ústavní péči, tak si myslím, že jsou tady naprosto jednoznačně výhody pro děti …

Zeptám se jinak, je vhodná pro každé dítě?

Zdeněk MOLDRZYK:
Je to těžká odpověď na takto položenou otázku. Já bych zůstal u toho, že …, nebo respektive náhradní rodinná péče je rozhodně pro dítě přijatelnější, pro jeho vývoj vhodnější, nežli sebelepší ústavní péče, která …

Přesto někteří odborníci oponují, že některé děti se bez ústavní odborné péče neobejdou?

Zdeněk MOLDRZYK:
No, já bych polemizoval s tímto názorem, že některé děti se bez ústavní péče neobejdou. Já pořád jsem přesvědčen o tom, a jaksi dává mně to i další a současný vývoj zapravdu, že rodinná péče je pro ty děti nejpotřebnější.