Stát uznal, že lidé s lehčími formami zdravotního handicapu nemohou pracovat stejně jako lidé zdraví. Proto nezastaví finanční podporu pro jejich zaměstnavatele. Čtyři výrobní družstva ve Zlínském kraji to vítají. ilustrační foto: Flickr.com
Lidé, které předloni zázračně „uzdravilo“ nařízení zákona, mohou znovu získat status zdravotně znevýhodněné osoby. Skončily tak dva roky nejistoty nejen pro ně samotné, ale i pro výrobní družstva, která je zaměstnávají. Stát bude dál dotovat pracovní místa pro ty, kteří nezvládnou běžné pracovní tempo či prostředí.
„Byl to opravdu nesmysl. Ti lidé nemají senné rýmy, jak to tehdy vláda prezentovala. Mají skutečné problémy a jsou prakticky nezaměstnatelní,“ potvrdil předseda výrobního družstva Důbrava ve Valašských Kloboukách Emil Zůbek.
To ostatně potvrzuje i fakt, že část lidí, které zákon uzdravil, pak dosáhla na částečný invalidní důchod.
Status zdravotně znevýhodněných se začal postupně rušit od roku 2013, definitivně měl skončit k letošnímu 1. lednu.
Někteří jej však měli přiznaný jen na dobu určitou, a pokud uplynula, nové potvrzení už nedostali. A firma přišla o příspěvek.
V Důbravě jde celkem o 30 lidí, třeba s postižením zraku, psychickými problémy nebo zhoršenou pohyblivostí. Kvůli změně pravidel se družstvo ročně dostalo zhruba do dvoumilionové ztráty.
„Nikoho jsme nepropustili, protože by to prostě nebylo morální. Pracují u nás desítky let a jejich stav se s věkem samozřejmě nelepší,“ doplnil Zůbek.
Stejně se k problému postavila všechna družstva v regionu. V krajním případě však propouštění hrozilo, protože zákonem uzdravení lidé reálně nemohou konkurovat zdravým kolegům.
Ve hře byla i samotná existence družstev, která stojí na tom, že zaměstnávají nejméně polovinu lidí s handicapem.
„To byl náš největší problém, mohlo se stát, že to procento poklesne příliš. Naštěstí se to vyřešilo včas,“ dodal předseda zlínského výrobního družstva Obzor Václav Pšeja.
Znovuzavedení kategorie vyjde levněji i stát, úspora je vyčíslená na 116 milionů korun ročně.
„To je v porovnání s náklady na jednoho nezaměstnaného. Tím, že byl status znovu zaveden, budou zaměstnavatelé nadále motivováni nechat si tyto osoby v pracovním poměru,“ potvrdil mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek.
Stejné jako dřív ale podmínky přece jen nejsou. Příspěvek se od letošního ledna snížil na méně než polovinu. Nově je zhruba čtyři tisíce korun. „Teď už je stav takový, že sociální politiku financujeme z vlastních zdrojů. Musíme na to vydělat,“ reagoval Ivan Abdul, který vede výrobní družstvo Irisa ve Vsetíně.
Zaměstnanců se zdravotním postižením má zhruba 170, z toho 80 s lehčí formou.
Zdravotně znevýhodnění lepí štítky nebo balí výrobky Příspěvek má nahradit úpravy pracoviště tak, aby vyhovovalo konkrétnímu pracovníkovi, a také nižší efektivitu jeho práce.
Zdravotně znevýhodnění třeba lepí štítky na čisticí prostředky nebo pomáhají balit výrobky do krabic. Ve třech zvládnou to, co jeden zdravý. Nahradit je bez potíží může i stroj.
Každý, kdo o status přišel, o něj musí znovu zažádat na okresní správě sociálního zabezpečení. Část lidí už má proceduru za sebou.
„K lékařům chodili už v závěru roku a každý, kdo o status požádal, jej dostal,“ řekl Zůbek. Ve Zlínském kraji jsou výrobní družstva čtyři – Obzor a Integra ve Zlíně, Důbrava ve Valašských Kloboukách a Irisa ve Vsetíně.
Původně vznikala jako družstva invalidů a vyrábějí například vánoční ozdoby, pracovní rukavice, čisticí prostředky, ale i LED osvětlení nebo třeba termostaty.
„Návrat statusu zdravotně znevýhodněných pomůže i dalším firmám,“ upozornila ředitelka úřadu práce ve Zlíně Miriam Majdyšová.
Pokud mají víc než 25 zaměstnanců, musí vytvořit také pracovní místo pro člověka s postižením. I ty pak, pokud si nezaplatí výjimku, nejčastěji sáhnou právě po lidech s nejmenšími potížemi.
V evidenci úřadů práce ve Zlínském kraji je aktuálně 367 lidí se zdravotním znevýhodněním, což je 9,5 procenta z celkového počtu handicapovaných.
Petra Procházková, redaktorka MF DNES
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď