Textovou zprávou můžete informovat přímo policii

Právě esemeskami informoval policii o pohybu teroristů muž schovaný v tiskárně, kde drželi rukojmí. Málokdo přitom ví, že v České republice lze esemeskou kontaktovat přímo operační oddělení policie.

S kontaktováním policie prostřednictvím SMS zpráv se ve světě zatím jen experimentuje. Česká policie už ale takovou službu má. Zavedla ji hlavně pro neslyšící. Od roku 2006 funguje speciální mobilní linka. Provozuje ji pražská policie ale s celostátním dosahem. Na esemesky policie reaguje stejně jako na volání na linku 158.

Jozef BOCÁN, policejní prezidium: Ročně na tuto linku přijde zhruba 130 esemesek, které následně operační důstojníci vyhodnucují.

Esemeska musí obsahovat příjmení pisatele, místo události, její struční popis a informaci, zda je někdo zraněn. Policie ale upozorňuje, že esemesky mohou někdy dorazit se zpožděním. Takže se na ně nelze spolehnout stejně jako na klasické tísňové volání. Pro případ nouze proto doporučují použít stejný postup, jaký využil i Francouz Lilian ohrožený teroristy.

BOCÁN: V takovýchto krizových situacích je zřejmě nejvhodnějším řešením rozeslat esemesky například svým známým, příbuzným s žádostí právě o kontaktování policie.

V kontaktu se známými ohroženého člověka totiž mohou policisté situaci rychleji ověřit. Ověřování SMS zprávy bez možnosti kontaktování jejího autora je totiž mnohem složitější. Hanuš Hanslík, televize Nova.

Policisté by přivítali, kdyby se lidé v nouzi obraceli nejdřív na své známé a příbuzné. Policisté si totiž situaci tak mohou snadněji ověřit, ale zároveň se také bojí toho, že to přímé číslo lze zneužívat k různým vtípkům, mstám policistům a podobně a k tomu ta linka rozhodně neslouží. Navíc jde o tísňovou linku, čili její zneužití je trestné.

To, že je možnost zaslat textovou zprávu velmi důležitá, potvrzují následující případy:

loňské září. Ženu bodla sršeň. „Začaly mě svědit ruce, nohy, prostě celé tělo,“ řekla Lenka PALÁNOVÁ, žena napadená sršni

Pavel ŠOPÍK, policista, pracovník operačního střediska: Chraptavým koktavým hlasem nám sdělila některé informace, kterým jsme vůbec nerozuměli. Celou věc jsme si museli třikrát, čtyřikrát přehrát.

Policistům se nakonec podařilo prosbu o pomoc rozluštit a do správné obce za ženou poslali sanitku.

PALÁNOVÁ: Jsem brečela, už jsem viděla poslední minuty jako svého života.

A podobnou věc si prožila neslyšící Sandra. Na chodbě našla ležet sousedku. Vyběhla před dům a tahala lidi dovnitř. Ti jí ale měli spíš za blázna.

Sandra BUFKOVÁ, neslyšící: Jsem ho prosila, aby šel nahoru se mnou. Gestikulovala jsem a on se samozřejmě bránil, protože nevěděl, co od něj chci.

I tento případ skončil nakonec dobře. Všechny mají společné to, že esemeska by všem ušetřila drahocenné minuty či dokonce zachránila život.