S nedoslýchavostí se potýká čím dál více lidí, a to i nižších věkových kategorií. Poškození však s sebou nese i psychické důsledky. Jak si sluch chránit?
ilustrační foto: puravida / Flickr.com
Některé vady sluchu jsou vrozené, ale daleko víc je těch, které vzniknou až v průběhu života. Počet postižených stále stoupá a není pochyb, že hlavní vinu na tom nese čím dál hlučnější prostředí. Sluchové buňky se v něm mnohem rychleji opotřebovávají, takže se dnes lékaři běžně setkávají s tím, že je dvacetiletý člověk má ve stavu, v jakém je v minulosti mívali třeba až šedesátníci. Nedoslýchaví lidé si svůj problém často sami nechtějí připustit. Raději proto zesilují zvuk televize a do sluchátek si pouštějí hudbu také stále silněji, čímž si dále škodí.
Příliš hluku
Předčasná nedoslýchavost (presbyakuze) nejvíce ohrožuje pracovníky v hlučných provozech. Ale stejně rizikové jsou i koncerty a hudební festivaly s vysokou mírou hlasitosti. Pokud je někdo navštěvuje často a navíc si libuje v místech poblíž reprobeden, může s předčasnou nedoslýchavostí počítat téměř s jistotou. Totéž ovšem představuje hudba pouštěná „na plné pecky“ do sluchátek. Připočteme-li k tomu tzv. hlukový smog (nejvíce ho způsobuje dopravní provoz ve městech a v bízkosti frekventovaných silnic), je jasné, že pro uši je toho opravdu moc a zkrátka to nezvládnou. Nedoslýchavost či hučení v uších (tinnitus) mohou způsobit také záněty středního ucha, ale i další onemocnění či léky. Následkem silného zvuku (výbuch, střelba) může být akutní akustický úraz. Ten je však léčitelný, záleží na stupni postižení. Orientační prohlídku sluchu vám udělá praktický lékař, specializovaná se provádí v ordinacích ORL (otorinolaryngologie).
Vyšetření a léčba
Nejjednodušší je test za pomoci ladičky v odhlučněném prostředí. Podrobnější vyšetření pak probíhá ve zvukové komoře, kterou má k dispozici ORL specialista. Sice se k němu můžete objednat rovnou, ale lepší je poradit se nejprve s praktickým lékařem. Zhruba každý tisící novorozenec má vrozenou vadu sluchu. To však nepodléhá plošnému vyšetření, takže v některých porodnicích o to musíte požádat. Hlavní pomoc pro nedoslýchavé představují sluchadla. Vyrábějí se jednak závěsná, jednak nitroušní (ta prakticky nejsou vidět). Důležitější než vzhled je však kvalita elektroniky. Pacientům s velmi závažnou vadou sluchu může lékař doporučit takzvanou kochleární implantaci. Při ní jim je pod kůži zaveden maličký aparátek, z něhož vedou elektrody do vnitřního ucha. Prevence je důležitá u všech chorob, ale u chronické nedoslýchavosti je její role zásadní. Presbyaku se totiž nedá řešit chirurgicky, lze ji jen zpomalit dodržováním sluchové hygieny, vazodilatační terapií, popřípadě podáváním vitaminů skupiny B. Proto se snažte sluch co nejvíce šetřit.
Psychické důsledky
Poruchy sluchu jsou ze všech smyslových vad psychicky nejhůře vnímány – ani slepí lidé svůj stav většinou nesnášejí tak špatně jako hluší. Ti se se svým problémem cítí být vyřazeni ze společnosti, je jim trapné stále říkat: „Prosím? Cože? “ Proto se víc a víc izolují. Někdy se přidává i obava, že si o nich druzí povídají „za zády“. Jindy se snaží handicap tajit, aby se neznemožnili, a raději odpovídají odhadem (obvykle nesmyslně), než by dali najevo, že nerozumějí. To vše je značně frustrující, takže se k potížím sluchovým často přidruží poruchy psychické. A to v takové míře, že je namístě odborná terapie.
—
Šetřete sluch
– Vyhýbejte se místům s nadměrnou hlučností. Jde-li o pracoviště, používejte „mušle“. Na rockovém koncertě pomohou ochranné zátky snižující intenzitu zvuku.
– Muziku do sluchátek nezesilujte. Přehrávače, televizi a rozhlas pouštějte jen tehdy, chcete-li je skutečně poslouchat (ať neslouží jen jako kulisa).
– V čím hlučnějším prostředí žijete (v centru velkých měst, u silnic apod.), tím více vyhledávejte relaxaci v tichu, nejlépe v klidné přírodě. Chraňte se před stresem a vyčerpáním. I to jsou totiž rizikové faktory.
Odborník MUDr. Petr Jirák, primář Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku, Nemocnice Na Homolce
Časté příčiny potíží
Nedoslýchavost vzniklá poruchou vedení zvuku do ucha bývá způsobena ušním mazem, zánětem ve zvukovodu, stavem bubínku nebo stavem středního ucha (tam se může nalézat tekutina nebo hnis) a důležitý je stav ušních kůstek. Dalším typem nedoslýchavosti je poškození vnitřního ucha (porucha percepční). Zde má velký vliv hluk a hlučné prostřední. Buňky sluchového orgánu často trpí nedostatečným přívodem krve, a tedy kyslíku, např. při zúžení cév. I infekční onemocnění (jako záněty mozku či mozkových blan) mohou vyvolat nevratnou poruchu sluchu. Stejně může působit i např. virus běžné chřipky. Na úrovni vnitřního ucha působí negativně (ototoxicky) i některé léky. Porucha sluchu je komplexní problém, který patří do péče ORL specialisty.
Čisté uši
– Nedostatečná hygiena vnějšího ucha může zhoršit průchodnost zvukovodu. To nejen snižuje přenos zvuků, ale také zvyšuje riziko rozvoje infekčních nemocí, které mohou mít i velmi vážné následky. V případě nadměrné tvorby ušního mazu, který se pak hromadí ve vnějších zvukovodech, hrozí i další potíže: hučení, pískání, šum, pocit „zalehnutí“ apod. Rozhodně si však uši nečistěte žádnými ostrými nástroji, je to velmi nebezpečné. Ale ani čištění pomocí vatových tyčinek není nejvhodnější – kousek vaty může v uchu uváznout nebo se dokonce může poranit ušní bubínek. Nejšetrnější, nenásilnou a velmi účinnou možností je hygiena pomocí sprejů či kapek na přírodní bázi (např. přípravky pro ušní hygienu Aurecon).
Hana Primusová
Katka
Přidejte odpověď