O změnách ve školství jednal sněmovní výbor. Novela zákona zavádí třeba registr učitelů nebo jednotné zkoušky na učilištích. Školy by taky nově mohly zakázat prodej nezdravých potravin. A předloha upravuje i pravidla vzdělávání žáků a studentů se speciálními potřebami. Co vše by chtěli poslanci na návrhu ministra školství změnit?
| ČT 1 |
Poslanci uvažují, že by změnili jeden konkrétní odstavec, konkrétně odstave 5 paragrafu 16a. V něm se popisuje, kdo a jak by měl určit stupeň mentálního postižení daného žáka. Podle tohoto určení by se následně vybíraly ty konkrétní věci, ty konkrétní nástroje, kterými by stát danému člověku, danému dítěti pomáhal. Marcel Chládek řekl, že tohle by byla změna, na kterou klidně přistoupí, protože v celé té normě je 16 velmi důležitých bodů, které chce, aby prošly, protože výrazně pomohou českému školství.
Celkově ministr chce, aby byl systém postavený na individuálnějším přístupu. Dnes jsou podle něj totiž pravidla nastavena příliš striktně, konkrétně jde o to, že jsou taxativně vyjmenovány druhy handicapů, při kterých má žák nárok na nějakou pomoc. Znamená to tedy, že pokud se dané dítě nedostane do konkrétní kolonky, žádnou pomoc nedostane. Nově by mohl stát vybírat z pěti stupňů podpory. Jakou podporu by obsahoval který stupeň, v tuhle chvíli ještě nevíme, protože to v této normě není obsažené.
Ministerstvo školství to chce stanovit vyhláškou, a to kritizovali při prvním čtení na plénu Poslanecké sněmovny někteří zákonodárci, protože říkali, vy chcete, abychom hlasovali o něčem, co ještě není jasné. A navíc nevíme, kolik to přesně bude stát. Celkově ale, pokud jde o ty klíčové body, to vypadá, že tato norma má velkou podporu napříč Poslaneckou sněmovnou.
Dnes (tedy včera – poz.red.) nejedná jenom školský výbor, ale třeba také kontrolní výbor, který se dotkl například závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu, protože NKÚ tvrdí, že v letech 2007 až 2011 se na mýtném v České republice vybralo 31 miliard a 300 milionů korun, stát ale za to zaplatil 15,6 miliardy, tedy zhruba polovinu peněz z těch, té celkové částky, kterou vybral. To se nelíbí NKÚ, nelíbilo se to poslancům, kteří jsou členy výboru, a nelíbí se to ani ministru dopravy Danu Ťokovi, který řekl, že ta samotná výtěžnost by měla dosahovat místo nějakých 50 zhruba 80 %.
V diskusi také Dan Ťok řekl, že smlouva nastavená mezi státem a firmou Kapsch znamená, že stát se skutečně stane vlastníkem jak softwaru, tak hardwaru daného systému, ale až k 31. 12. 2016. Přitom obsluhovat by ho měl už od 1. ledna 2017, takže tam fakticky není žádný čas, aby se stát systém naučil obsluhovat. Ministr bude chtít s Kapschem jednat, aby měl systém k dispozici dřív.
Přidejte odpověď