„humornou historku z natáčení?
„Kdyby bylo možné zveřejnit nahrávky z natáčení, věřím, že spousta lidí by se velmi dobře bavila. Jenže se obávám, že herci k tomuto souhlas nikdy nedají. V roce 2003 jsme dotáčeli s panem Ondřejem Vetchým českou verzi jeho německých a anglických dialogů k filmu Tmavomodrý svět. Pronajali jsme frekvenci ve studiu a očekávali příjezd pana Vetchého. Leč marně. Místo ve slíbených deset hodin dopoledne přijel kolem osmé večer. A jal se pracovat. Se vší svou vehemencí, svlečený do půl těla, přehrával u mikrofonu jedinečné představení, kdy nespokojen sám se sebou, opakoval každou repliku nejméně desetkrát. Byl by to nádherný zážitek, nebýt toho, že jsme celý čas měli platit. Nicméně po skončení nahrávání, majitel studia, pan Ondřej Jirásek, udolaný živelným přílivem energie páně Vetchého odstoupil od nároků na náklady celodenní frekvence a spokojil se se symbolickou odměnou. Pan Vetchý odmítl odměnu vůbec a ještě zaplatil večírek v restauraci, do které jsme se dostali až po dvanácté v noci. To ale ještě není konec. Když jsem jej s kolegyněmi asi po měsíci navštívil s cílem předání malého dárku, otevřel dveře a pronesl památnou větu. „Já jsem tak rád, že vás vidím, jen je škoda, že si to zítra nebudu pamatovat“. Proč, to už si domyslete.“
Přidejte odpověď