Pečovat o zdravotně postiženého, nebo jím přímo být, bývá velice náročné. O to víc těmto lidem dělá problém hlídat si, na které dávky mají nárok a sledovat legislativní změny. Není bohužel výjimkou, že někteří z nich musejí opakovaně přesvědčovat úředníky, že dávky opravdu potřebují. A právě za nimi stojí právník Jan Hutař (foto)-
Televize Barrandov
A právě za nimi stojí právník Jan Hutař (foto), který se touto problematikou zabývá už několik let. Za svoji práci získal několik ocenění, přitom ani s ním se osud nemazlil. Nemoc ho upoutala na invalidní vozík.
I tak jednoduchá věc, jako je otevření dveří od garáže, dá někdy pořádně zabrat, tedy alespoň pokud jste na invalidním vozíku, na který vás už v dětství připoutalo závažné onemocnění.
Jan HUTAŘ: Já jsem ve čtyřech letech onemocněl dětskou infekční obrnou, kdy jsem byl úplně ochrnutý. Pak se můj zdravotní stav začal postupně zlepšovat, takže jsem od takových šestnácti let až do čtyřiceti pěti let chodil.
Nakonec ale zákeřná nemoc zvítězila a pana Hutaře opět usadila do invalidního vozíku. Na osud ale nenadává a na místo toho raději pomáhá podobně postiženým lidem, jako právník. Několik let také pracoval pro Národní radu osob se zdravotním postižením, kde získal cenné zkušenosti.
HUTAŘ, : Moje hlavní práce byla dvojí – jednak připomínky k tvorbě předpisů, no a pochopitelně také poradenství.
Reálné potřeby handicapovaných pak doporučuje zapracovat do zákonů tak, aby odpovídaly potřebám těchto lidí. Za svoji práci dokonce obdržel několik cen.
HUTAŘ, : Nejvýznamnější Cena Olgy Havlové v roce 2008.
Například paní Valerie se díky jeho právní pomoci dočkala příspěvku na péči, který jí úřady neprávem odebraly.
Valerie MACHOVÁ, klientka pana Hutaře: Dopadlo to tak, že jsme museli udělat tři odvolání, protože byla špatná podle mýho posudková komise, která neuznávala vůbec žádný pravidla a vůbec úřední šiml byl složitej.
Podobné případy řeší pan Hutař téměř každý den, energie má ale stále dost. Čerpá ji z vyhraných případů svých klientů a také z vědomí, že jeho práce má smysl.
Přidejte odpověď