Poprvé v Česku byla provedena operace, při níž byla voperována biologická náhrada menisku v kolenním kloubu. Ta se postupně přemění v tkáň velmi podobnou lidskému menisku. Obdobně byla provedena i unikátní implantace náhrady chrupavky v kotníku.
ilustrační foto: Adam-Ciesielski-sxc.hu
Náhradu menisků lékaři označují za obrovský pokrok v ortopedii. Pokud se totiž částečně nebo úplně meniskus odstraní, tak jak se to dosud dělá, vede to ve sto procentech případů k degenerativnímu poškození chrupavky, tedy k poúrazové artróze, bolestem a dalším obtížím. Nahrazení menisku podle této unikátní operace zajistí původní funkci kloubu. Do tří měsíců se může vrátit do aktivního života.
Zákrok provedl ortoped pražského ORP centra František Picek, který operoval v Oblastní nemocnici Kladno.
Operovanému pacientovi byl už dřív po sportovním úrazu částečně odstraněn jeho vlastní meniskus. Během operace mu byl implantován meniskus náhradní.
Implantaci menisku mohou lékaři provést jen těm pacientům, kteří mají alespoň část vlastního menisku zachovanou, aby bylo náhradu k čemu přišít, a chrupavka je pokud možno neporušená, aby nový implantát nezničila.
Úkolem biologické náhrady je obnovit tkáň, která byla zničena většinou úrazem. Implantát se během následujících týdnů začne přeměňovat v tkáň, která je stavbou, tvarem i velikostí prakticky identická s původním lidským meniskem.
V semilské nemocnici jako první v Česku operovali poškozenou kloubní chrupavku v kotníku pomocí kulagenavého implantátu. Metodu operace vyvinuli před několika lety v Německu. Ortopedi mladé studentce do kotníku vložili takzvanou záplatu se speciální látkou. Ta pomáhá z okolní nepoškozené chrupavky vytvořit chrupavku novou.
Devatenáctiletá vysokoškolačka Jana Filasová z Ústí nad Labem si několikrát lidově řečeno vyvrkla kotník. Pozornost mu začala věnovat ale až ve chvíli, kdy jednoho dne na nohu téměř nemohla došlápnout.
Po sérii vyšetření jí byl doporučen operatér, primář ortopedického oddělení semilské nemocnice Peter Stica. Pacientka podle něj trpěla silnými bolestmi a jiné léčebné metody byly neúčinné. Proto jí jako první v Česku do kloubu voperoval kolagenový implantát.
Peter STICA: Vede k vytvoření tělu vlastně identické chrupavky toho typu, který tam má být. Provádí se odstranění nemocné chrupavky, ale to je všechno, nic jiného se tam nebourá, a v podstatě vzniklý defekt se vyleje stejným způsobem jako výtluk na silnici.
Takzvaná kolagenová záplata, která obsahuje kyselinu hyaluronovou, známou z různých kosmetických přípravků, se také vyskytuje v chrupavkách.
STICA: Zdravé chrupavky, která se nachází v okolí toho defektu, působením této záplaty dochází k přesunutí buněk tvořících chrupavku do vnitra záplaty a po nějaké době chondrocyty začnou produkovat identickou chrupavku a ta nahradí ten defekt.
Zotavit by se podle Českého rozhlasu pacientka měla do dvanácti týdnů po operaci. Kompletní obnova poškozené chrupavky trvá přibližně jeden rok.
Kromě hlezenního je možné pomocí kolagenového implantátu operovat i další klouby, dodává lékař Jiří Kladníček. „Dá se použít prakticky na jakýkoli kloub, ale je to dáno typem toho onemocnění. Není to pro degenerativní postižení kloubu,“ uvedl Českému rozhlasu.
To znamená, že tento způsob operace není zatím vhodný pro lidi trpící například artrózou. I když podle semilských lékařů němečtí kolegové operují i tyto pacienty. V Česku si budou muset ještě zhruba tři roky počkat.
Přidejte odpověď