Je vůbec možné, aby člověk stihl všechny pracovní povinnosti a k tomu ještě nakoupil hezké dárky, zvládnul všechny návštěvy příbuzných či známých, usmíval se a byl absolutně v pohodě? Co na to náš mozek?
ilustrační foto: USAG-Humphreys / Flickr.com
Dlouhé svátky, jako jsou Vánoce, znamenají pro mozek opravdovou zátěž. Zostřují totiž náš pohled na věci, o kterých jen tak běžně nepřemýšlíme, ale s nimiž se musí mozek každoročně vyrovnat. „Pro mozek jsou Vánoce něco jako obousečný meč. Mozek funguje tak, že neustále hledá odměny a zdroje slasti.
Používá k tomu nepřetržité porovnávání. Pokud tedy něco přichází, hledá stejnou nebo podobnou zkušenost a obě skutečnosti porovná. Vánoce a jejich tradice má většina z nás již z dětství spojené s příjemnými zážitky. A proto mají tak silný neurologický vliv. Všechna ta krásně vyzdobená okna, dárky, stromeček, kamarádi, mše, momenty dojetí, koledování – to vše způsobuje zvýšenou produkci látky dopaminu v mozku a my se cítíme dobře,“ říká MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog pražské Polikliniky na Národní, a dodává: „Aby to ale vše tak fungovalo, musí se to odehrát podle našich představ. A to nemusí vždy vyjít.“
Nákupy vánočních dárků, přemýšlení o tom, jak vyjdeme s penězi, kdo přijde na návštěvu a koho budeme muset navštívit my… Tyto zvýšené organizační nároky mohou být pro náš mozek velmi náročné. Zvláště, když máme ve zvyku dělat věci na poslední chvíli a před svátky nám nezbyde nic jiného, než vyřizovat deset věcí najednou.
A k tomu všemu ještě množství termínovaných úkolů v práci, které je prostě nezbytné stihnout do Vánoc, zodpovědnost, vztahy se zákazníky a s kolegy. To vše může způsobit nadměrnou úroveň stresu, která nejen vyčerpává, ale také snižuje výkonnost, blokuje myšlení a schopnost adekvátního chování v konkrétních zátěžových situacích.
Krásná očekávání, která bývají se zimními svátky spojena, se pak rozplývají. „Zvláště pro lidi, kteří jsou i bez Vánoc pod stresem, jsou pod vlivem alkoholu nebo mají už starší či slabší mozek, jsou tyto situace velmi obtížné. Důsledkem mohou být dramatické výkyvy a také zkažené Vánoce,“ konstatuje lékař.
Koledy: jsou nejen krásné, ale také léčí
Koledy navozují příjemnou atmosféru, harmonii a klid. O tom asi není sporu. „Efekt hudby obecně je z pohledu neurologie velmi zajímavý. Při poslechu hudby jsou totiž pro dosažení určitých pocitů či vědomostí v mozku aktivovány jiné mechanismy a trasy.
Hudba je nástroj pro uklidnění a meditaci,“ uvádí MUDr. Martin Jan Stránský. Nemusí to však být jen koledy, a dokonce ani Mozart, o jehož hudbě se tvrdí, že má léčivé účinky. Podle neurologa Stránského klidně může jít i o pěkně divokou muziku. „Záleží na tom, na co člověk reaguje. Jestliže si dokážeme to, co posloucháme, spojit s nějakou zkušeností uloženou v pomyslných šuplíkách v mozku, může být důsledkem správné chování a tzv. exekutivní myšlení, kde hudba může pomoci ke správným rozhodnutím.
Uvolňuje totiž dynamiku mezi frontálním lalokem a emočním centrem v mozku Výsledkem je zapojení jiných tras a mechanismů rozhodování, které lépe reflektují skutečnost,“ tvrdí neurolog. Hudba by měla být součástí našich domovů nejen o Vánocích. Správná interakce s hudbou totiž podle Martina Jana Stránského zlepšuje mozkové funkce obecně, ať již jde o orientaci, slovní zásobu nebo třeba paměť.
Měli bychom však pamatovat na jedno – pro mozek jsou nejdůležitější, ať už jsou Vánoce nebo ne, pestré aktivity, které mezi sebou v pohodlných intervalech prohazujeme.
Kateřina Havelková
Tisková zpráva
Přidejte odpověď