V souvislosti s veřejným ochráncem práv se hodně mluví taky o dětském ombudsmanovi, protože Česko je jednou z posledních zemí ze čtyř v Evropské unii, která dosud nemá dětského ombudsmana. Kdy se to změní? O tom hovořil v pořadu Interview ČT 24 ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).
ilustrační foto: C\’est moi! Flickr
Kdy se to změní?
DIENSTBIER:
Já doufám, že se to změní ještě v tomto volebním období Poslanecké sněmovny. My jsme měli velmi nedávno na Úřadu vlády seminář právě na téma dětského ombudsmana.
moderátorka: Jaké případy by ten dětský ombudsman řešil? Jde mi o to, jestli ty podněty by vzešly od dětí, nebo by mohly ty podněty dávat i lidi normálně běžně, že by se dozvěděli o nějakém dítěti, kterým, které má problém?
DIENSTBIER,:
Ono vlastně už dnes se mohou děti, anebo zákonní zástupci dětí obracet na veřejného ochránce práv. A také kancelář veřejného ochránce práv. Některé takové případy řeší, ale není to tak systematické, není to samozřejmě priorita. V případě, že by se zřídil takzvaný dětský ombudsman, který by se zaměřoval zejména na tuto oblast, tak by ta ochrana práv byla asi mnohem efektivnější, mohly by se na něj obracet přímo také děti. A samozřejmě komunikace s dětmi je jiná, je do jisté míry složitější, vyžaduje ještě mnohem větší citlivost, než řešení jiných případů, takže.
moderátorka:Velmi aktuální je teď případ dvou bratrů v Norsku, kteří jsou Češi, jejich matka o ně přišla kvůli podezření ze sexuálního zneužívání, které se ale neprokázalo, a matka dodnes s těmi dětmi není. Je to případ, o který by se právě dětský ombudsman zajímal?
DIENSTBIER,:
Mohl by to být takový příklad, ale není asi úplně typický, protože samozřejmě ombudsman, ať už ten dětský, anebo ten, kterého už máme dnes, tak řeší samozřejmě především případy porušování práv na území České republiky, takže.
moderátorka:Nakolik do tohoto případu může zasáhnout český stát, potažmo třeba váš úřad? Protože vy jste ministr pro lidská práva, můžete se vy v tom nějakým způsobem angažovat?
DIENSTBIER:
Můj úřad z hlediska té oblasti, kterou já mám na starosti, do toho nemůže zasáhnout v podstatě vůbec. Ten, kdo v tom může cosi vykonat, tak je především Ministerstvo zahraničí. Tedy naše diplomatická služba. A samozřejmě Ministerstvo práce a sociálních věcí, které pod sebou má Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí.
moderátorka:Je tedy podle vás možné do takového případu, který je určitě velmi složitý, jsou tam vztahy rodinné, zasáhnout spravedlivě? Je to vůbec podle vás možné?
DIENSTBIER :
To je samozřejmě velmi složité, a také veřejnosti na to samozřejmě reaguje velmi citlivě, přirozeně. Vždy, když se nějaká kauza týká dětí, tak je mnohem citlivěji vnímána mezi lidmi. Ale já tedy musím říct, že je to velmi složité, protože i pro mě je někdy složité se přesně v té situaci zorientovat, protože ani já nemám přístup ke všem informacím, které se té kauzy týkají. Například je velmi důležité, že podle mých informací matka těchto dětí v Norsku nevyčerpala všechny právní prostředky, které ona sama má podle norských zákonů. A je to samozřejmě taky velmi složité, protože my nemůžeme nařizovat norským úřadům, jak mají v této věci postupovat. I tam rozhodují nezávislé soudy, a samozřejmě například člen vlády, a dokonce třeba ani ministr spravedlnosti nemůže nařizovat českým soudům, jak mají v takovýchto věcech rozhodovat. Natož abychom nařizovali norským soudům, jak v takové kauze budou jednat, jak budou ten případ rozhodovat. Takže není to vůbec jednoduché.
moderátorka:lidi Norsko vnímají jako sociální stát. Mě by zajímalo, jestli vy máte nějaké informace o tom, že v tomhle případě někdo tam udělal chybu, že nepostupovaly úřady správně? Protože mě to překvapuje, že v Norsku by se mohlo stát něco takového.
DIENSTBIER:
Mě to překvapuje také, protože já Norsko považuji za civilizovanou evropskou zemi, jak jste sama říkala, se silným sociálním státem. Ale samozřejmě ani v té nejlépe fungující zemi nelze vyloučit, že se stane nějaká chyba. Ty informace, které máme, nasvědčují tomu, že by tam i mohla být, ale jak jsem říkal, je velmi důležité, a v tom mimo jiné český stát samozřejmě může pomoct českým občanům i v zahraničí, aby se efektivně bránili, aby využívali všechny právní nástroje, které tamní právní řád nabízí k tomu, aby se domohli svých práv.
moderátorka:Případ se dostal už i na půdu sněmovny, dvě poslankyně prosadily, že se jím budou politici zabývat na schůzi. Připomenu vám argumenty, kterými své kolegy přesvědčovala Jitka Chalánková z TOP 09.
Jitka CHALÁNKOVÁ, poslankyně /TOP 09/ /2. 12. 2014/:
Toto jsou čeští občané a jsou odebráni do norské pěstounské péče. Doufám, že slyšíte, co říkám. Norské soudy, pokud norský stát neuslyší a nebude si vědom silné intervence České republiky tak, jak to nastalo například v případě indických dětí, kdy došlo i k diplomatické intervenci, a děti byly odevzdány rodičům, a byly odeslány domů, tak si norský stát bude dál dělat, co uzná za vhodné.
moderátorka:Co můžou čeští poslanci v téhle kauze udělat? Můžou snad rozhodnout o tom, jak jsem se někde dočetla, že by děti spadaly pod českou diplomatickou ochranu?
DIENSTBIER:
Tak čeští poslanci samozřejmě o té věci mohou jednat, parlament v zásadě může jednat o čemkoliv, na čem se usnese. A jediné, co v této věci může udělat, je přijmout nějaké usnesení. Dát nějaké doporučení pro českou vládu, jak má postupovat, ale.
moderátorka:
O té diplomatické ochraně rozhoduje kdo?
DIENSTBIER/:
zcela jistě to nebudou poslanci. Zcela jistě to bude exekutivní záležitost.
moderátorka:Kdyby se to povedlo, že by ty děti spadaly pod diplomatickou ochranu, co by to znamenalo v praxi? Jak by se změnila vyjednávací pozice Česka v takovém případě, pokud by se změnila?
DIENSTBIER:
Já doopravdy se k tomuto nechci vyjadřovat, protože jak jsem říkal, na toto já nejsem expert, na to, co by znamenala diplomatická ochrana, a nechci si tady vymýšlet. Nechci tady fabulovat. Ale na druhou stranu, jak pan premiér, tak příslušní resortní ministři dali jasně najevo, že toto považují za důležitou věc, a že učiní vše, co bude možné, pro uplatnění práv našich občanů v zahraničí. V tomto případě tedy jak matky, tak těch dětí.
moderátorka:České děti v Norsku podpořila taky skupina europoslanců, je jich něco přes 40. Myslíte si, že to bude mít v Norsku nějakou zásadní váhu v tom případě, že se opravdu norské úřady začnou tím případem třeba víc zabývat?
DIENSTBIER:
Tak nějakou váhu může mít jakékoliv vyjádření. A samozřejmě čím silnější je, tak tím větší váhu má. Tedy to, že pár desítek europoslanců dá nějaké stanovisko, váhu mít může. Ale jak jsem říkal, norské soudy jsou nezávislé, ani norská vláda jim nemůže nařizovat, jak mají v této věci rozhodovat. To znamená, že tady z pohledu asi České republiky, jak pomoci matce a dětem, je, dosáhnout jejich navrácení do České republiky. Což v tuto chvíli není ani jasné, že ta matka s dětmi by chtěla se vrátit do České republiky. Ale to je v zásadě asi jediné, k čemu by mohla vést asi i ta diplomatická ochrana. Protože ani ta nemůže ovlivnit rozhodování norských soudů.
moderátorka:Říká ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Děkuji vám za to, že jste byl hostem Interview ČT 24.
Přidejte odpověď