Tupozrakost, krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus – to jsou nečastější oční vady, kterými lidé trpí. Jen v Česku jich je kolem šesti milionů. Většina z nich ale neví, co se pod názvem nemoci vlastně skrývá.
ilustrační foto: marin / FreeDigitalPhotos
Podle studie Evropské unie dokonce diagnóze nerozumí každý pátý pacient, 80 procent chápe jen její část.
Ne všechny oční vady jsou nutně spojeny s věkem. Naopak. Dětí, které mají se zrakem problémy, stále přibývá. Jen v Česku trpí oční vadou každé dvanácté dítě ve věku do čtyř let. „U dětí se zpravidla vyskytují stejné oční vady jako u dospělých. Vadou, která se v dětském věku objevuje častěji než u dospělých, je šilhání. Pokud se oční vada odhalí včas, je možné ji snadněji napravit. Například tupozrakost je zhoršené vidění jednoho oka vyskytující se už od narození v důsledku toho, že mozek oko dostatečně nezapojí. Vidění lze zlepšit jen v dětství cvičením očí, v dospělosti již příliš ovlivnit nelze. V dospělosti lze na tupozrakém oku odstranit dioptrie, ale toto oko už navždy zůstane slabší. Tupozrakých je asi pět procent Čechů. Ti například nikdy neuvidí 3D film v plné kvalitě, protože nejsou schopni sledovat film oběma očima stejně,“ vysvětli Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
K dalším velmi častým vadám zraku patří krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus a vetchozrakost. Krátkozrakost představuje zhoršené vidění do dálky. Způsobuje ji přílišný nárůst očního bulbu, paprsky světla se pak nespojují v nejostřejším místě na sítnici, nýbrž před ní. S přibývajícím věkem se může vada zhoršovat. Krátkozrakost bývá u 70 procent pacientů kombinována s astigmatismem. Ten stejně jako krátkozrakost zapříčiňuje zhoršené vidění do dálky, ale vzniká kvůli špatnému zakřivení rohovky. Naopak dalekozrakost je zapříčiněna nedostatečnou délkou očního bulbu. Paprsky světla se pak spojují až za sítnicí. Poslední velmi častou vadou je vetchozrakost. Lidé trpící tímto onemocněním vidí špatně při čtení, protože nejsou schopni zaostřit do blízka. Tato vada se nejčastěji objevuje od 40. roku věku. Oční vady je možné korigovat brýlemi, kontaktními čočkami, případně zcela odstranit laserovou operací nebo implantací nitrooční čočky.
Bez brýlí se neobejde téměř polovina Čechů. Jak si ale vybrat ty správné? „Lidé by jistě neměli brýle kupovat na internetu nebo v drogériích. Každé oko má totiž své parametry, které se musí skloubit tak, aby brýle vyhovovaly a dobře seděly,“ uvedl Pavel Stodůlka. Při výběru brýlí je také nutné zohlednit oční vadu. S monofokálními dioptrickými skly vidí člověk dobře jen na jednu vzdálenost, tedy do dálky či na čtení. Bifokální brýle se skládají ze skla, v jehož spodní části je okénko, které představuje dioptrie na čtení, horní částí pak pacienti vidí dobře do dálky. Na střední vzdálenost, například při práci na počítači, je však nutné použít jiné brýle. Poslední jsou multifokální skla. Ta umožňují dobré vidění do dálky, na počítač i na čtení. Sklo je plynulé, přechod dioptrií není pouhým okem viditelný. Někteří lidé je ale špatně snášejí, mohou vyvolávat bolesti hlavy. „Podobné dělení jako brýle mají i nitrooční čočky, které během šetrné a bezbolestné operace chirurg pacientovi implantuje do oka a zbaví ho tím oční vady,“ doplnil Pavel Stodůlka.
Řešením většiny očních vad mohou být laserové operace. Ty jsou díky rychlému vývoji technologií stále rychlejší, bezpečnější a šetrnější. Dnešní moderní lasery umožňují šetrně odstranit oční vady jako krátkozrakost nebo dalekozrakost včetně možných kombinací s astigmatismem během několika málo minut.
„Novinkou je metoda LASIK ReLEx Smile určená výhradně pro korekci krátkozrakosti. Její hlavní výhoda spočívá v tom, že 3D femtosekundový laser odstraní dioptrie pod povrchem rohovky. Laserem oddělenou tkáň potom chirurg vyjme miniaturním otvorem, čímž se změní zakřivení rohovky a koriguje se oční vada. To přináší především celkovou šetrnost zákroku a minimální narušení rohovky. Velmi nízké je díky miniaturnímu řezu také riziko infekce,“ popsal Pavel Stodůlka.
Přidejte odpověď