Vysoké pracovní nasazení a nekončící čas za počítačem. Postupně se dostaví poruchy pohybového ústrojí, slábnoucí zrak a v nemálo případech i nemoci karpálního tunelu.
ilustrační foto: photoXpress
To všechno může postihnout osoby, které tato zdravotní rizika nevnímají. Nejohroženější skupinou jsou podle lékařů lidé v produktivním věku od 35 do 49 let.
„Převažují ženy z kanceláří, jejichž sedavé zaměstnání a z toho vzniklé potíže donutí vyhledat lékařskou pomoc,“ uvedl Petr Routner, fyziatr z rehabilitačního střediska ve Vysočanech.
Problémy s pohybovým ústrojím se prý nevyhýbají ani vrcholovým manažerům. „Naši ordinaci navštěvoval například finanční ředitel společnosti ČEZ,“ specifikoval fyzioterapeut.
Co je prý už velmi alarmující, další ohroženou skupinou je takzvaná internetová generace,tedy mládež do 25let.
„Sedí u počítačů od útlého dětství. To pro vytrvalé jedince může znamenat zdravotní problémy,“ podotkl Petr Routner.
K prudkému nárůstu osob se zdravotními potížemi již dochází. Trápí je nejen blokace krční páteře. „Je to důsledek nedostatku aktivního pohybu, jako jsou byť jen relaxační sporty,“ doplnil.
Varovný prst má zdvižený i Hana Šťastná, primářka oddělení fyziatrie a léčebné rehabilitace Nemocnice Bulovka. Od prvních minut ordinačních hodin přijímá a léčí řadu pacientů s poruchou pohybového ústrojí.
„Mohu potvrdit, že v klientele převažují ženy do čtyřiceti let věku. Jsou to v drtivé většině úřednice, které spoustu času věnují práci s počítačem jak v zaměstnání, tak i doma,“ sdělila primářka s tím, že dvanácti či patnáctihodinová směna jejích pacientek není v současnosti nic neobvyklého.
Z nemocnice na rehabilitaci
Stejného názoru je i Miloš Barna, fyziatr a jeden z předních pražských sportovních lékařů. „Nejčastější problém působí trapézové svaly. Jestliže člověk každodenně stráví spoustu hodin za pracovním stolem a v podstatě namáhá jen část kosterního svalstva, zdravotní potíže se zcela jistě dostaví,“ upozorňuje Barna.
Zcela konkrétní případ proto popisuje fyzioterapeut Daniel Malý. Na rehabilitační cvičení k němu docházel ředitel jisté obchodní společnosti. „Předtím si poležel několik dnů v nemocnici kvůli zablokované krční páteři. Ta pacientu pak jen stěží dovolí udržet rovnováhu. Člověku se navíc dělá nevolno od žaludku a otočit hlavou je takřka nemožné. Tyto stavy potom neodezní hned, protože pacient prvotním příznakům, jako lehkou ztuhlost svalstva, nechával bez povšimnutí,“ doplnil fyzioterapeut.
Zablokovaná krční páteř není nic neobvyklého ani pro fyzioterapeutku Janu Šimonkovou z Ortenova náměstí v Praze 7. Takových pacientů má prý každodenně několik. „Je pravda, že sedavé zaměstnání bez aktivního odpočinku způsobuje problém pohybovému aparátu. Paradoxně ale nemusí být postižen jen úředník. Měla jsem případ, kdy si pacient zablokoval krční páteř i při obyčejném sběru třešní,“ poznamenala Šimonková.
Jakmile brní v prstech, je zle
Podle oslovených fyzioterapeutů se tyto případy dají ještě poměrně úspěšně léčit. Mnohem horší jsou ty s nevratnými zdravotními následky. Tedy určitou mírou ochrnutí a přímou cestu do invalidního důchodu.
Nejvíc ohroženou skupinou jsou již zmínění třicátníci až čtyřicátníci. „Trpí takzvaným tenisovým loktem, chronickými záněty šlach na rukou a zápěstích nebo syndromem karpálního tunelu. Toto onemocnění vzniká při neustálém tlaku na nervy procházející zápěstím. Typická je pro něj bolest a brnění v prvních třech prstech a omezení pohyblivosti ruky. Neléčíli se tato nemoc včas, může být postižení nervů trvalé. Při práci s počítačem by proto zápěstí měla být narovnána a neměla by se opírat o podložku. Toho se dá docílit nastavením výšky židle a opřením loktů. Klávesnice by proto měla být umístěna na stole. Když je na výsuvu, musí se člověk při psaní od stolu odsunout, a oporu pro lokty ztrácí,“ radí fyzioterapeut Petr Kovář z motolské nemocnice.
Od projektování na operační sál
Své zkušenosti o podobných potížích sděluje i Petra Hlavešová, úřednice z cestovní kanceláře. „Problémy s krční páteří jsem v minulosti několikrát měla a není to opravdu nic příjemného. Jsou to hlavně úporné bolesti hlavy, tlak v očích a další potíže. Nemluvě o problémech s páteří, protože v rámci pracovního nasazení jsem nevnímala, že sedím v nevhodném úhlu,“ popisuje úřednice.
Tato zdravotní rizika si naopak uvědomuje Jiřina Skálová ze spediční společnosti.“Strávím spoustu hodin u počítače. Když pociťuji, že by bylo záhodno na chvíli práci přerušit, tak to udělám. Krom toho, že ve volném čase chodím na kondiční cvičení, takže, jak doufám, svému tělu jistou relaxaci takto dopřeji. Proto zatím zdravotní potíže naštěstí nepociťuji,“ říká úřednice Skálová.
Poněkud dramatičtější poznání, že dlouhodobému pracovnímu nasazení tělo řeklo dost, popisuje projektantka Jana Ptáčková. „Z nevhodného sedu na židli jsem si časem způsobila vyhřeznutí ploténky. Musela podstoupit operaci a na přemýšlení, proč se tak stalo, jsem najednou měla času dost. Riziko, že se zdravotní problém při nevhodném způsobu života bude opakovat, je nyní trvalé,“ doplnila projektantka.
Odborníci: Vstávat a cvičit!
Práce s počítačem znamená i zátěž pro oči. Odborníci proto radí – dlouhodobý upřený pohled na jedno místo zraku škodí, protože je to pro toto ústrojí nepřirozené.
„Varováním, že je něco špatně je, že oči začnou slzet nebo přímo pálit. Nejvhodnější obranou je přestávka a pohled na vzdálenější místa či předměty. K tomu může posloužit třeba pohled z okna,“ doporučuje Zdena Podlahová z libeňského rehabilitačního střediska.
Dodává, že velmi důležitá pro ochranu zraku je i kvalita monitoru. Ti, kdož pociťují problémy s páteří kvůli nepřirozené poloze těla, by měli podle Podlahové před dalším pracovním nasazením absolvovat krátké relaxační přestávky. „Stačí pak v záklonu vpřed i vzad s propnutými pažemi zprvu pomalý pohyb těla ve tvaru ležaté osmičky. Vhodné je tyto cviky provádět vsedě i vleže,“ doporučuje.
Workoholismus ale vždy neznamená jen pošramocené klouby či svalstvo. Nevratné následky tak může mít i na psychiku člověka. „Lidé žijící pouze svou prací nezřídka začnou trpět depresemi,“ upozorňuje psychiatr František Koutný s tím, že žádnou výhrou pro zaměstnavatele vlastně nebývají.
Podle Koutného by si i velmi zaměstnaný člověk měl připustit, že nikdo není nenahraditelný, a spolehnout se na to, že v jeho nepřítomnosti ho kolegové zastanou. Jinak to může mít tragické následky. „Jako pro jistého manažera, který i z pobytu na dovolené zadával svým podřízeným úkoly. Po návratu se krátce na to zhroutil a s ním i celý jeho život,“ doplnil psychiatr.
Přidejte odpověď