Životní úroveň, potřeby a zájmy starších lidí, jejich spokojenost se životem bylo téma rozhovoru Haló novin se sociologem Lubomírem Vackem.
ilustrační foto: Geert MorgueFile
* Naše starší generace je stále častěji centrem pozornosti. Není to i proto, že jí v posledních letech výrazně přibývá?
Dodal bych, že je to i proto, že je stále více informací, jak senioři žijí, informací aktuálních, z objektivních statistik i z realizovaných výzkumů. Těmi podstatnými se zabývala začátkem října mezinárodní konference na téma »Kvalita života českých seniorů«, kterou ve sněmovně pořádala Rada seniorů ČR. K situaci starší generace byly realizovány i rozsáhlé výzkumy Klubu společenských věd, poslední šetření je z léta tohoto roku. Data o seniorech jsou získávána ostatně ve všech sociologických výzkumech – komerčních i akademických.
– Ale od začátku. Mezi lidmi se hovoří o kvalitě života seniorů různě, každý ji posuzuje podle svých měřítek. Není to pravda?
Jistě, je to pravda, téměř vždy podle svého zdraví a podle materiálního zajištění. A nejen to, i podle bydlení, prožívání volného času, podle vztahu k lidem…
– Začněme tím, jak se sami senioři cítí. Zdravím…
Svůj zdravotní stav hodnotí senioři většinou – z 55 procent – jako dobrý nebo vcelku dobrý. S věkem přirozeně pozitivní hodnocení klesá. Senioři nad 80 let ho takto hodnotí pouze z 37 procent. Ukazuje se, že nejsou podstatné rozdíly mezi muži a ženami, ale důležitou roli v posuzování zdravotního stavu seniorů hraje jejich původní zaměstnání. Negativní se projevuje zejména u dříve fyzicky pracujících.
– A co kvalita života seniorů podle jejich ekonomické situace?
To je nejhorší stránka celého života seniorů. Svoje ekonomické zabezpečení hodnotí většina seniorů – 63 procent – sice jako průměrné, ale průměr není dobrý. Pouze desetina má za to, že jejich ekonomická situace je dobrá, a čtvrtina ji považuje za špatnou.
– Jsou tedy, pokud jde o hodnocení životní úrovně, podle zmíněného průzkumu velké rozdíly?
Dokonce propastné a ještě se prohlubují. Životní úroveň seniorů je silně odvozena od výše jejich příjmů, tedy důchodů a dalších výdělků. Příjmy nad 20 tisíc Kč přiznala v nedávném výzkumu jen čtyři procenta dotázaných, příjmy do deseti tisíc Kč uvedlo 38 procent dotázaných. Příjmově nejohroženější skupinou jsou pak seniorky nad 80 let.
– To všechno jsou ale údaje subjektivního charakteru, tak jak je sdělují dotázaní občané…
Ano, jistě. Je však pozoruhodné, že výzkumná data se s těmi objektivními, např. ze státních statistik o zdravotním stavu či ekonomické úrovni, velice shodují, a tím dostávají punc správnosti.
– Pojďme dál. Ke kvalitě života patří bydlení, je jednou ze základních potřeb člověka. Jak tady respondenti odpovídali?
Vazba seniorů na svůj byt je podstatným znakem kvality jejich života – 82 procent jich zde tráví svůj odpočinek a volný čas. Z různých statistických dat víme, že více jak polovina seniorů bydlí ve svém vlastním domě či bytě, ale velká část žije v nájemních a stále ještě v družstevních bytech.
– Nejde o víc? O to, jak jsou senioři spokojeni s bydlením, a také jakou mají jistotu bydlení?
Spokojenost seniorů s bydlením je sice na vysoké úrovni, vyjadřuje ji 85 procent dotázaných. Avšak třetina seniorů má o své bydlení určité obavy, hlavně z vystěhování a ze zvýšení nájmů. A to není dobré. K tomu přistupují ještě jiné problémy. Například, že více jak třetina seniorů a zejména seniorek žije v bytě sama, nad 80 let to je téměř polovina. To se přirozeně promítá do úrovně, ale i stylu jejich života.
– Nepatří ke spokojenosti lidí i nemateriální stránky jejich života?
Jistě, život se neskládá jen z peněz a bydlení. Řekl bych, že se jeho kvalita postupně a pomalu přesouvá do duchovní, do kulturní části lidského žití. I u seniorů se zprostředkovaně promítá do prožívání jejich zálib a zájmů. Je například zajímavé, že téměř čtvrtina seniorů tráví hodně času na chatě nebo chalupě, samozřejmě především z velkoměst.
– Lze říci, jakým činnostem se senioři věnují? A tedy co obohacuje kvalitu jejich života?
Pokud u seniorů lze hovořit o volném čase, pak ten tvoří rozsáhlou škálu zájmů, koníčků a zálib. Mezi nejoblíbenější v poslední době patří zahradničení, třetina seniorské populace se věnuje zahrádce, od kytiček až po zelí a rybíz. Ukazuje se, že práce na zahradě je mezi seniory i přes jejich vysoký věk nejoblíbenější činností.
Druhou oblíbenou činností seniorů je četba knih, časopisů, tisku i luštění křížovek. Výraznou zálibou lidí v seniorském věku je dnes cestování a turistika, které se věnuje pětina dotázaných.
Téměř pětina dotázaných vyjádřila svůj zájem o sledování médií, ale především televizních pořadů. Méně již rozhlasu. Stojí za zmínku, že sledování televize, podobně jako četba knih, v žebříčku seniory realizovaných zálib za poslední léta mírně klesla. Naopak sportování a cvičení všeho druhu mezi seniory získává na oblibě.
– Není tento široký záběr, rozsah zájmů, pozoruhodný?
A to ještě výčet nekončí. Více seniorů než před pěti lety vyjádřilo, že se věnují sebevzdělávání, kontaktům s přáteli. Rovněž chov zvířat zaznamenal v poslední době mezi seniory vyšší zájem a dostal se mezi prvních deset zálib. Následuje přehled celkem čtyř desítek různých činností, jimž se senioři ve volném čase věnují: ženy ručním pracím, muži kutilství a práci v dílně, návštěvám kulturních akcí, mnozí mají zájem i o politiku, počítače, sběratelství, účast na soutěžích, myslivost, fotografování.
– A co vztahy mezi lidmi v okolí, kde senioři žijí?
To není nejlepší. Dokazuje to především praxe, ale i výzkumy. Ukazuje se sice, že podstatná část, více jak polovina seniorské populace nemá pocit jakékoli újmy nebo ponižování. Avšak určitý útlak nebo dokonce násilí či vydírání přece jen pociťuje více jak čtvrtina dotázaných seniorů, nikoli v rodinném nebo sousedském prostředí, ale ze strany lidí mimo své blízké okolí. Je zajímavé, že takové pocity mají nejvíce obyvatelé větších měst.
– A jaký je naopak vztah seniorů k jejich potomkům, k rodině?
Mám za to, že velice kladný. Ukazuje se, že »dědečkové a babičky« ze všeho nejvíce pomáhají při výchově nebo hlídání vnoučat, a to plných 44 procent z nich. Poměrně značná část seniorů pomáhá dětem finančně a jinými materiálními prostředky.
– Neplyne z toho, že vztah seniorů k mladé generaci není špatný?
Neřekl bych, že tento vztah je ideální, více jak polovina dotázaných má však s mladou generací dobré vztahy a zkušenosti. Mnozí senioři, přibližně třetina, má ale s mládeží rozporné zkušenosti. Ukazuje se, že ve městě jsou vztahy horší než na venkově.
– A konečně: Jsou senioři se svým životem spokojeni?
Jak kdo, hodnocení naznačuje poněkud lepší průměr spokojenosti seniorů se životem, tedy tím minulým i dnešním. Přesněji řečeno je jich více spokojeno – 42 procent, než nespokojeno – 24 procent. Ostatní, přibližně třetina, 34 procent, uvedli »zčásti ano, zčásti ne«. Spokojenost se životem klesá s věkem. Poněkud spokojenější jsou muži než ženy. Logiku má zjištění podstatně vyšší spokojenosti u seniorů s vyššími příjmy. Diference ve spokojenosti seniorů se svým životem jsou odrazem diferencí v celé naší společnosti. A to se také odráží v názorech starší generace na její postavení. Jen desetina seniorů si myslí, že jejich potřebám je věnována náležitá pozornost, a téměř polovina zastává negativní názor.
| Haló noviny |
Přidejte odpověď