Zajistit dobrý život nevidomým jejich zaměstnáním užitečnou prací bylo cílem francouzského lingvisty a učitele Valentina Haüye, který se narodil 13. listopadu 1745. Den jeho narození se slaví jako Mezinárodní den nevidomých, neboť právě on pro ně založil v Paříži v roce 1785 jako první na světě vzdělávací ústav.
Měl i přímý podíl na založení obdobného ústavu v Berlíně v říjnu 1806.
Syn pláteníka Valentin Haüy, který to dotáhl až na osobního tlumočníka krále Ludvíka XVI., přišel na myšlenku pomoci nevidomým zapojit se do společnosti asi v roce 1771, když seděl v jedné pařížské kavárně a pozoroval skupinu lidí, kteří během pouličního festivalu zesměšňovali slepce. Rozhodl se proto naučit lidi beze zraku zejména číst, psát a počítat, aby se mohli dále vzdělávat a zapojit se do výrobní i intelektuální sféry.
Díky jeho systematické práci v Institutu pro nevidomou mládež se mu podařilo změnit postoj většinové společnosti k nevidomým. Haüy je vyučoval prostřednictvím knih vytvořených reliéfním písmem, učil je cizím jazykům, dějepisu, zeměpisu i hudbě. Když jeho ústav nejvíce trpěl nedostatkem financí, zavedl tisk i pro veřejnost, která si tak mohla objednat tisk pozvánek, programů či blahopřání. Výhodou byla možnost tisknout současně reliéfní knihy s černým zbarvením písmen.
V roce 1806 byl pozván carem Alexandrem I. do Petrohradu, aby tam založil školu pro slepce. V roce 1817 se Haüy vrátil do Paříže, kde 19. března 1822 zemřel. Sám na sklonku života začal začal ztrácet zrak a v krátké době oslepl úplně.
Přidejte odpověď