Pracovníci nízkoprahových center, pečovatelé, lidé pracující s postiženými. Ti všichni se stanou členy profesní komory sociálních pracovníků. Mnozí z nich však o komoru, kde by členství mělo být povinné, nestojí.
Podle některých organizací půjde jen o zbytečný orgán, který práci ve finančně poddimenzovaném oboru ještě ztrpčí. Sociální pracovníci nestojí ani o povinnost platit členské příspěvky, neboť už tak mají mzdy nízké.
Po již proběhlém připomínkování se nyní připravuje věcný záměr zákona. Ten by měl jít na jednání vlády do června příštího roku.
„Pokud vláda předložený záměr schválí, předpokládá se zpracování paragrafovaného znění do šesti měsíců od schválení věcného záměru,“ uvedl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň, podle kterého by pak mohl zákon začít platit od roku 2017.
V Česku pracuje přibližně deset tisíc sociálních pracovníků. Ti všichni by museli do komory vstoupit. Komora by měla být podle ministerstva garantem inovací a pružně reagovat na vývoj oboru, současně může pomoci budovat prestiž sociální práce.
„Při sdružování všech sociálních pracovníků bude mít odborný názor profesní komory dostatečnou váhu, sami sociální pracovníci si „pohlídají“, kdo a jak dělá sociální práci, a mimo jiné bude i povinným připomínkovým místem k legislativě týkající se výkonu profese,“ zdůvodňuje povinné členství Habáň.
Manažeři některých organizací sociálních služeb ale komoru nevítají, už nyní jsou podle nich podmínky pro sociální pracovníky nastavené dostatečně tvrdě a není důvod pro další byrokratickou strukturu.
„Z mého pohledu komora tak, jak je v připravovaném zákonu, potřebná není. Nemyslím si, že by byla schopna nějakým způsobem zvýšit prestiž sociální práce, naopak vidím jako rizikové „udělení monopolu na vzdělávání“, míní například DiS. Jan Vališ ze Salesiánského střediska mládeže Praha – Kobylisy.
„Tato strategie je poměrně absurdní. V Česku mají zákonem ustanovenou komoru profese, které mají kulaté razítko a na něž je v nějaké formě přenesený výkon veřejné moci, ať už to jsou notáři, exekutoři, nebo advokáti,“ říká Českobudějovickému deníku Daniel Hůle z Člověka v tísni.
Navíc se podle něj ztíží přístup do oboru sociální práce pro občany, kteří se k tomuto kroku rozhodnou až v polovině svého života. „Tohle je něco, co fatálním způsobem nabourává apel na solidaritu lidí, nemůžou změnit životní strategii a jít někomu pomáhat. Když se nerozhodnete na střední škole, tak nemáte skoro žádnou možnost jít pomáhat jiným lidem za peníze,“ říká Daniel Hůle z Člověka v tísni.
Jeho názor ale nesdílí ředitelka hradeckého Domova u Biřičky Daniela Lusková, podle které jsou podmínky nastavené správně. I ta má ale o pilíři nového zákona, kterým komora má být, pochybnosti. „Neumím si v tuto chvíli představit, že sami sociální pracovníci dokážou komoru spustit, aby fungovala jako advokátní a další,“ upozornila Lusková. Problematické by podle ní mohlo být i fungování komory z finančního hlediska.
Na provoz komory zřejmě budou přispívat sami členové, přičemž průměrný pracovník v sociálních službách bere podle dat Českého statistického úřadu necelých 19 tisíc korun. V praxi jde o nižší částky, pečovatelé a terénní pracovníci berou okolo 13 až 15 tisíc hrubého.
invArena
ilustrační foto: Ian Britton / freefoto.com
Přidejte odpověď