Jako jediná vzala moji postiženou dceru do školky

Mám doma téměř 5letou handicapovanou dceru Kristýnu Sofii. V letošním školním roce byla integrována mezi zdravé děti. A to vše díky velkému usílí a ochotě paní ředitelky Lenky Němčákové.

Byla jediná, která se z oslovených ředitelů mateřských školek nezalekla integrace a s tím i obtížného vyřizování při zajištění asistenta pedagoga.

Paní ředitelce Němčákové patří můj obrovský dík a uznání. Dále pak si vážím působení asistentky.
Jelikož má dcera Kristýna již navštěvovala MŠ, mám možnost určitého srovnání. Myslím si, že školka je založena na přátelském a vstřícném prostředí pro děti. Snaží se toto prostředí vybudovat různorodým kolektivem dětí ve třídě a také přátelským a laskavým přístupem paní učitelek.

Společně vytváří prostředí plné podnětů a hravosti v atmosféře svobody a vzájemného respektu. Do takové školky se mé dítě těší a cití se spokojené. V neposlední řadě jsem velmi nadšená kuchyní a jídelníčkem. Jsem velmi hrdá na to, že stále ještě existují ředitelé, učitelé, asistenti a ostatní nepedagogičtí pracovníci, kteří pracují pro nás pro občany a mohou nám být vzorem. I když s velkou pravděpodobností i v MŠ není vše jen černo­bílé a vše má svá úskalí.

Nemalé uznání patří též Charitě Hranice za velkou vstřícnost a podporu. Charita Hranice věnovala 20 000 korun na chodítko, které má dcera nutně potřebuje k pohybu.

Radka Březíková, Hranice

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.