Smrt je vždy špatná, a pokud se to týká mladého člověka, tak je to tragédie, zvláště pokud je zbytečná. A to se také stalo ve Žďáře nad Sázavou, píše komentátor.
Zcela zbytečně zahynul mladý muž, který bránil svoji spolužačku před duševně postiženou ženou. Je obdivuhodné, že se nezalekl ozbrojené útočnice a přispěchal jí na pomoc.
Je velká odpovědnost lékařů propouštět takto postižené do běžného života. Domnívám se, že kdo jednou úmyslně zabil, nemá ve společnosti místo a měl by být izolován. To je úkol společnosti, chránit své spoluobčany před takovými nemocnými. Prostě se nesmí dostat mezi lidi.
Žádné následné opatření nic neřeší. Kamery, čipy, ochranka v žádném případě nejsou schopné zajistit bezpečnost dětí ani žádného jiného člověka před umanutým psychopatem.
Příkladů je velká řada, především ze zahraničí, zvláště z USA, kde jsou školy chráněny ochrankou a výsledky nejsou ale vůbec povzbudivé, právě naopak.
Je to systémová chyba. Naše zdravotnictví musí přijmout opatření, aby se takovéto hrůzné činy nestávaly.
To mi připomíná už poměrně vzdálenou událost ze šedesátých let minulého století také na Žďársku. Duševně chorá maminka, která byla léčena v jihlavské nemocnici a lékaři uznána zdravou, propuštěna domů, zanedlouho zavraždila svého mladého syna. Poté si sama vzala život.
Zdeněk VEJPUSTEK, Vsetín
Haló noviny
ilustrační foto: PhotoRack
Je to velké neštěstí, ale měli bychom se zamyslet nad tím, jak jsou psychicky nemocní lidé u nás vnímáni. Celá léta se snažíme o „destigmatizaci“ psychicky nemocných – pak se stane jedno neštěstí a hysterie je zpátky. Prý celé jedno procent lidí má dnes menší či větší sklon k schizofrenii. To je kvůli jedné šílené ženské všechny zavřeme do blázince? Zkuste si to představit – 100 tisíc zmařených životů kvůli jednomu člověku. Vážně to chceme? Možná to trošku nadsazuji a nic podobného nehrozí, ale zkuste si to představit. Čistě matematicky jde o selhání jednoho člověka ze sta tisíc. Čili setinu promile (nebo tisícinu procenta, chcete-li). Možná je za tím selhání konkrétních lékařů a soudců, ale rozhodně to není žádný velký systémový problém. Neštěstí se prostě stane, „rupnout v bedně“ může každému. Bylo by ale velice nemilé, abychom jako tradičně „vylévali vaničku i s dítětem“. Psychicky nemocní jsou prostě jen postižení určitého typu. Nemůžou za to a nejsou to zločinci.
Pane Hrubý, Vám by asi nevadilo, kdyby ten jeden ze sta tisíc zabil Vaše dítě, či Vás.
Většina lidí ale chce raději žít, ani oni nemohou za to, že je někdo postižený např. mánií zabít.
Znal jsem v životě osobně jen čtyři osoby takto postižené, i tam mi to na pár set obyvatel přijde dost.
Jeden z nich, mladý člověk užívá léky, je zatím téměř bezproblémový (rodina ve které vyrůstal snad ani zdravý vývin nepředpokládá, ale budiž), druhý je jakýsi podivín, který občas vykřikuje, pak se zas vyhýbá lidem a chodí jako duch kolem stavení, schovává se před lidmi, žádný příiejmý pocit, když si děti hrají před domem, ale podle Vás by asi měly být stále někde zavřeny a hlídány, protože ten chudáček za to nemůže. A ty děti ano?
Třetí jen občas z ničeho nic strčil do sousedovic děcek, shodil je do příkopa, nebo uhodil, když nikdo nebyl nablízku.
Marně žádali, aby s ním neco udělali, doktoři to nepovažovali za nutné.
Pak jednoho dne polil dům benzínem, protože v něm bydleli mimozemšťani a zapálil. Bylo to týden předtím, co se do problému vložil starosta a měl být konečně poslán do nějaké léčebny. Maminku sedící uprostřed místnosti na židli lidé zachránili, hasiči pak sousední domy.
Muselo to být?
Poslední uškrtil 27letou Marušku, jen tak si počkal u chodníčku, náhodou, předtím byl dva roky mimo pro vraždu jiné osoby, poté uznán schopným žít mezi lidmi.
Ještě si myslíte, že je to správné?
Ano i dříve se osoby, které nebyly schopné poznat co je dobré, správné, či zlé netrestaly.
Většinou se již dementní narodily a rodiny, či společnost je hlídaly. Dnes ale člověk, který si je schopen najít a naplánovat vraždu na internetu, vyjednávat, tedy uvažovat, považován za rozumově méněceného a tady je něco špatně.
Nemůže li mít nad ním společnost dohled a nepředvídatelným činům zabránit, PAK NEVIDÍM DŮVOD POUŠTĚT JE MEZI LIDI.
Bůh neuhlídal dva lidi a vy chcete, uhlídat tisíce lidí? Anebo je rovnou zastřelit? Když někdo srazí člověka autem, taky se zakážou auta?!?