Vláda a politici nevěnují problémům lidí s handicapem dostatečnou pozornost. Věnují se spíš okrajovým věcem a zásadní potíže opomíjejí, říká předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása.
NRZP na svém včerejším republikovém shromáždění vyzvala vládu a další politiky, aby se víc zabývali problémy lidí s handicapem a snažili se je řešit.
»Obracíme se na politiky této země a vyzýváme je, aby se víc a významněji začali zabývat problematikou lidí se zdravotním postižením. Docházíme k přesvědčení, že dosavadní kroky jsou zatím okrajové věci, neřeší se systémové věci a bohužel náš dojem je takový, že ani není vůle,« řekl Krása novinářům. Nynější kabinet a koaliční politiky však je podle něj obtížné kritizovat, protože jsou vstřícní a snaží se komunikovat. »Za diskusí ale nenásledují činy,« dodal předseda rady.
Podle stínového ministra KSČM pro resort práce a sociálních věcí Miroslava Opálky nejsou všechny požadavky, které včera NRZP vznesla, relevantní.
»Pan předseda Krása je maximalista a z mé strany jako opozičního poslance by bylo nejjednodušší sdělit, že má pravdu a že by bylo třeba jeho požadavkům vyhovět. Na druhou stranu však musím říci, že je potřeba vnímat společnost jako celek a tím pádem výhody úměrně rozdělovat tak, aby vycházely z reality toho celku,« řekl našemu listu.
NRZP vadí třeba to, že lidé s invalidním důchodem III. stupně nesmějí být v evidenci úřadů práce jako uchazeči o zaměstnání. Podle ní je to diskriminační. »Musíme brát do úvahy, že máme přes půl milionu evidovaných nezaměstnaných, mezi nimi i řadu absolventů, kteří nemají vůbec žádný příjem, protože nesplnili podmínku 12 měsíců zaměstnání v průběhu dvou let.
Invalidní důchodce III. stupně má nejen plný invalidní důchod, ale také, když nepracuje, neztrácí na důchodovém zabezpečení.
Naopak např. invalidnímu důchodci I. nebo II. stupně nebo nezaměstnanému absolventovi se nezapočítávají všechny neodpracované roky a ztrácí na důchodových nárocích,« vysvětlil Opálka.
Jako přehnaná se mu vidí i další výtka rady, které se nelíbí, že handicapovaní dostávají nižší minimální mzdu. Nyní mohou invalidní důchodci mít 8000 Kč, ostatní 8500 Kč. Od ledna minimální mzda vzroste na 9 200 Kč, pro lidi s postižením zůstane o tisícovku nižší.
»Výkonnost osoby se zdravotním postižením je samozřejmě nižší a proto pro vyrovnání ztráty na výdělku pobírají tito zaměstnanci invalidní důchod. Kdežto běžný člověk žádné jiné vyrovnání nemá,« argumentuje Opálka.
S čím podle něj lze souhlasit, je např. nutnost valorizace příspěvků na mobilitu, bezbariérové úpravy bytu či pomůcky. Rada poukazuje na to, že škrty v dávkách pro postižené zůstaly a lidé dál dostávají nižší příspěvky. Nezměnil se ani kritizovaný model posuzování nároku na příspěvky na péči, které se od svého zavedení nikdy nevalorizovaly.
»Samozřejmě souhlasíme s tím, aby příspěvky byly valorizovány.Tady došlo k propadu v době pravicových vlád a je třeba propad nějak dohnat. Jak je vidět, koalice to bohužel nemá ve svých prioritách a nemá na tuto oblast vyčleněny finanční prostředky,« uvedl Opálka.
Rada podle Krásy ale nechce zákonodárce či strany oslovit »agresivně«, chce s nimi jednat. Pro příští období však hodlá změnit svou vyjednávací taktiku. Na jednání s politiky bude vysílat nejen předsedu, ale i novou místopředsedkyni. Stala se jí herečka a někdejší poslankyně a prezidentská kandidátka Táňa Fischerová.
Haló noviny
Přidejte odpověď