Porodné nejen na první, ale i na druhé dítě. Nadále půjde o dávku pro rodiče s nejnižšími příjmy. Ve sněmovně to včera podpořili poslanci všech stran s výjimkou TOP 09. Navíc se rozšíří okruh rodin s nárokem na tuto dávku.
Porodné na první dítě zůstane 13 tisíc, na druhé dítě bude 10 tisíc, při narození vícerčat 19 500 Kč. Koeficient, od něhož se nárok odvíjí, se však zvýší z 2,4násobku na 2,7násobek životního minima. Běžná rodina tak dosáhne na dávku, pokud její měsíční příjmy nepřesáhnou 20 817 korun čistého. Do konce roku 2010 se porodné v ČR vyplácelo na každé narozené dítě. Od roku 2011 se pravidla kvůli pravicovým škrtům zpřísnila. Porodné se začalo dávat jen na první narozené dítě rodině, jejíž příjem nepřesahuje 2,4násobek životního minima.
Sněmovna odmítla návrh šéfa Úsvitu Tomia Okamury, podle kterého by rodiny dostávaly porodné i na další děti, ale dávka za třetí a další dítě měla být podle jeho úpravy podmíněna tím, že rodič by neměl záznam v rejstříku trestů a pět let by pracoval nebo studoval. »Návrh dát porodné pro všechny narozené děti, ale za podmínky, že bude minimálně pět let jeho rodič pracovat a bude mít čistý rejstřík, je nereálný. Mluvíte o tom, že chcete podporovat jen slušné lidi. Copak statisíce lidí, kteří objektivně nemají práci, jsou neslušní?
Ti si nezaslouží naši podporu?« zeptala se Marta Semelová (KSČM).
Zavedení porodného i na druhé dítě a rozšíření okruhu rodin, které mohou dávku dostat, přijde podle MPSV na 330 mil. Kč ročně. Celkově by do porodného mělo putovat 470 až 480 mil. Kč. Loni stát vyplatil 11 300 těchto dávek, náklady činily asi 147,7 mil. Kč. Porodné je příspěvek na náklady po narození dítěte. Matka a otec žijící ve společné domácnosti nyní dostávají porodné na první dítě jen v případě, že jejich měsíční čistý příjem nepřesáhl 18 504 Kč měsíčně. U matky-samoživitelky činí tato hranice 11 712 Kč měsíčně. Od ledna by na porodné měly dosáhnout domácnosti s čistým příjmem do 20 817 Kč, u matky-samoživitelky do 13 176 Kč.
Financování sociálních služeb má přejít na kraje
Kraje asi budou mít přesně stanovený podíl z objemu peněz, který stát poskytne na tyto služby. Vládní normu podpořili i poslanci KSČM a Úsvitu. Pravicová opozice však tvrdí, že převod není připraven. Sněmovna nicméně nepodpořila snahu poslance Adolfa Beznosky (ODS) o jednoletý odklad, ani Jitky Chalánkové (TOP 09) o odklad dvouletý. Neprošel návrh Hany Aulické Jírovcové (KSČM) týkající se přísnějšího postihu poskytovatelů, povinnosti zařadit do inspekčního týmu pracovníka kraje a povinnosti zasílat kraji kopii inspekční zprávy. »Kontrolní činnost poskytovatelů sociálních služeb za účasti zástupců příslušných krajů vidím jako zásadní věc,« zdůraznila. Nebude-li mít kraj informace o kvalitě služeb, podle ní hrozí, že »dojde k předimenzování sítě o další poskytovatele z důvodu poptávky po službě, která bude považována za kapacitní problém, ačkoliv může být problém kvality v místě poskytovaných služeb. S tím jsou spojeny i finanční nároky na státní rozpočet,« dodala.
Neuspěl ani návrh Gabriely Peckové (TOP 09), aby kraje dostávaly peníze podle počtu obyvatel, jak prosazuje Praha. Poslanci však zvedli ruce pro požadavek Víta Kaňkovského (KDU-ČSL), aby o rozdělování dotací poskytovatelům sociálních služeb nerozhodovali krajští radní, ale zastupitelé.
Nejvíc peněz na sociální služby má stát podle zákona posílat do Moravskoslezského kraje – 11,99 %. Nejméně pak do Karlovarského kraje -3,4 %. Poměry stanovila podle ministryně Michaely Marksové (ČSSD) sociální komise Asociace krajů.
Doplatky na bydlení v ubytovnách se zpřísní
V závěrečném schvalování sněmovna podpořila i novelu zákona o hmotné nouzi, která omezuje vyplácení doplatku na bydlení v ubytovnách. Jejich vlastníci by nově měli dostávat doplatek výhradně na prostor, a ne na počet lidí, kteří žijí v jednom bytě. Mění se i výše nájemného, ta má být maximálně podle částky v místě obvyklé. Předloha zároveň stanovuje požadavky na byty kvůli vyplácení doplatku.
Na návrh sociálního výboru poslanci zmírnili některé stavebnětechnické požadavky na rekreační objekty, aby na doplatek dosáhli vlastníci těchto objektů, pokud je užívají k trvalému bydlení. Prošel také pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury (ODS), který doporučil doplatek vyplácet provozovateli ubytovny jen se souhlasem příslušné obce.
Komunističtí poslanci normu podpořili, i když podle místopředsedy sociálního výboru Miroslava Opálky (KSČM) k vyřešení situace nepovede. »Nevyřešíme to, co nás do budoucna čeká, a to je problém, aby lidé měli práci, za práci odměnu, za kterou si koupí vlastní byt nebo nájem, a tím sníží výdaje státu. To je jediná cesta, jak si pomoci,« konstatoval. Cílem novely je zabránit přeplácení nákladů na bydlení v ubytovnách ve prospěch jejich provozovatelů a zamezit vyplácení nepřiměřených doplatků na bydlení v nevyhovujících prostorách. Zpřísnit se má posuzování hmotné nouze pro přiznání doplatku, řízení o něm se má naopak zjednodušit. Zruší se taky časové omezení pro poskytování.
Haló noviny
Přidejte odpověď