Tripartita ve čtvrtek skončila krachem. Zaměstnavatelé odmítli růst minimální mzdy o 700 korun. S vládou a odbory se totiž už v červnu dohodli na přidání o 500 korun.
Nynější postup vlády zaměstnavatele rozčílil. »Jde o jasné porušení
dohody sociálních partnerů,« uvedl včera prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) však vyšší zvýšení minimální mzdy naopak jako narušení sociálního dialogu nevidí. »Dialog vedeme intenzivně a poctivěji než předchozí vláda. A z 90 procent jsme ve shodě,« zdůvodnil Sobotka. Podle něj navíc minimální mzda léta nerostla a zvýšení o 700 korun žádný velký problém nepředstavuje. Podle zaměstnavatelů by vyšší růst minimální mzdy mohl mnoha podnikům způsobit potíže, teprve se prý vzpamatovávají z krize. Tvrdí, že by mohl dokonce strhnout lavinu propouštění. Stínový ministr práce a sociálních věcí KSČM Miroslav Opálka argumentaci zaměstnavatelů odmítá. »Musím uznat, že vláda chybovala, když dohodu o pětisetkorunovém navýšení uzavřela.
Měla říci zaměstnavatelům rovnou, že je rozumnější letos zvýšit o 700 korun a příští rok o dalších 700 než letos o 500 korun a příští rok o 900. Ve vládním prohlášení je jasně řečeno,
že vláda chce výši minimální mzdy na úrovni 40 procent mzdy průměrné, takže jiné počty ani nejsou možné,« řekl Haló novinám Opálka.
Neumí hospodařit?
Opálka nicméně odmítl nářky podnikatelů o hrozících potížích a dokonce propouštění. »Jde jen o snahu tlačit na co nejvyšší zisky.
Mezinárodní srovnání jasně ukazuje, že česká pracovní síla patří k nejvykořisťovanějším na světě.
Pokud mírné zvýšení mezd má české podnikatele položit na lopatky, tak buď neumějí hospodařit,
nebo lžou,« dodal nekompromisně Opálka.
Předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska Stanislav Grospič je rovněž v této věci na straně vlády. »Podporujeme výraznější zvýšení minimální mzdy. Pětisetkorunové zvýšení jsme vnímali jako nedostatečné, vzhledem k tomu, jak dlouho předtím minimální mzda nebyla zvyšována.
Sedm set korun sice také není ta částka, kterou bychom si představovali, ale v tomto tripartitním
sporu samozřejmě stojíme na straně vlády. Obavy zaměstnavatelů nesdílím, naopak růst životních nákladů bez adekvátního růstu mezd by mohl vést ke skutečné sociální a ekonomické
katastrofě,« řekl Grospič.
Minimální mzda se zvedla naposledy loni v srpnu o 500 korun. Činí od té doby 8500 korun.
Haló noviny
Přidejte odpověď