Vybírat v obchodě potraviny nejprve podle složení a výživové hodnoty a až na druhém místě podle ceny radí odbornice na zdravou výživu Karolína Hlavatá.
Vodítkem jsou tabulky na obalech s nutričními hodnotami na 100 gramů, jednoduchý přehled dávají i nutriční bubliny o údajích pro jednu porci. Dobrou pomůckou jsou loga, vedle Vím, co jím také například Klasa či Regionální potravina, řekla Hlavatá.
Za den by člověk měl sníst zhruba dvě kila potravin. U těch, které kupuje běžně a složení zná, stačí ověřit, do kdy se mají spotřebovat. Po tomto datu už se nesmějí prodávat, týká se to třeba mléčných výrobků. Datum minimální trvanlivosti znamená, že potraviny, například rýže či koření, se mohou prodávat dál pod podmínkou, že jsou zdravotně nezávadné.
„Když si chci vybrat něco neznámého, kde nemám ponětí o skladbě, tak se musím podívat na informace na obale o složení. Jsou v sestupném pořadí, takže na prvním místě je surovina, které je v dané potravině nejvíc,“ upřesnila Hlavatá, která je garantkou programu Vím, co jím.
Například u čokolády by na prvním místě měla být kakaová hmota a ne cukr, u müsli tyčinky obiloviny. Když člověk chce dobrou paštiku či párek, měl by si porovnat údaje na více výrobcích a vybrat ten, kde je nejvyšší podíl masa. Vodítkem je i množství surovin v potravině, čím méně jich je k výrobě použito, tím lépe.
Při čtení obalů řada lidí sleduje jako první přídatné látky, tzv. éčka. Svoji rizikovou úlohu mají, pokud člověk pije litry slazených barvených limonád a vaří z instantních potravin. Pokud ale základem jídelníčku jsou přírodní, běžné potraviny, které si podle svého každý dochutí, jsou obavy z éček zbytečné. Hlavní je celková skladba stravy.
Při čtení obalů je podle Hlavaté nutno sledovat energetickou hodnotu, dospělý by měl za den přijmout 7000 až 13.000 kilojoulů. Bílkoviny jsou hlavním stavebním prvkem tkání, dospělý by jich za den měl přijmout 60 až 100 gramů. Sacharidy jsou nejrychlejším zdrojem energie, jsou důležité pro správné fungování mozku, denní dávka je 245 až 499 gramů.
Ve stravě jsou důležité i tuky, umocňují chuť a pomáhají vstřebávání některých vitamínů, tělo je potřebuje i k tvorbě hormonů. Za den by člověk měl ve stravě mít 50 až 105 gramů tuku. Přednostně vícenenasycených mastných kyselin omega-3 a omega-6, které si tělo neumí vytvořit. Jsou v rybách a jiných mořských živočiších, snižují hladinu cholesterolu i riziko vzniku krevních sraženin.
Naopak transmastné kyseliny cholesterol zvyšují, jsou ve ztužených tucích v sušenkách, oplatkách, náhradách čokolády.
Přidejte odpověď