Kmenové buňky kostní dřeně mohou mít příznivý účinek na průběh amyotrofické laterální sklerózy (ALS), neurodegenerativního onemocnění, které vede během dvou až pěti let ke smrti pacienta a na něž není lék.
K tomuto závěru, který byl nyní zveřejněn v prestižním mezinárodním lékařském časopise Stem Cells, dospěl tým vědců Ústavu experimentální medicíny Akademie věd (AV) vedený profesorkou Evou Sykovou.
Podle publikovaných výsledků zpomalilo podání lidských kmenových buněk kostní dřeně do mozkomíšního moku v páteřním kanálku u laboratorních zvířat ubývání svalstva a zvýšilo počet přežívajících motorických neuronů, jež inervují kosterní sval.
Zpomalilo také rozpad nervových sítí obalujících tyto neurony, snížilo míru zániku nervových buněk v oblasti krční míchy a zvýšilo hladinu cytokinů IL1-alfa a MCP1, proteinů, jež mají podíl na imunitní odpovědi a mohou hrát významnou roli v průběhu onemocnění.
„Výsledkem aplikace buněk je zpomalení průběhu choroby, konkrétně o 37 procent delší přežití zvířat od vypuknutí choroby,“ shrnula vědkyně.
Peníze na léčbu tohoto závažného onemocnění sbírá nyní veřejnost na celém světě v kampani na sociálních sítích. Lidé buď mají zveřejnit video, jak si nechávají hlavu polít vědrem studené vody, a vyzvat další lidi, aby je do 24 hodin následovali nebo věnovali na konto boje s ALS sto dolarů.
Výsledky týmu z AV podporují další postup klinické studie ve Fakultní nemocnici Motol, kterou vypracovali vědci ústavu a schválil ji Státní ústav pro kontrolu léčiv. Tým bude nyní zkoumat, zda dalšího zpomalení průběhu ALS je možné dosáhnout pomocí opakovaného podání kmenových buněk.
ALS, známá také jako Lou Gehrigova choroba či nemoc motoneuronu, způsobuje degeneraci a ztrátu buněk centrální nervové soustavy, které ovládají vůlí ovlivnitelné svalové pohyby. Mozek nakonec není schopen ovládat většinu svalů a pacient je paralyzován, při zachování psychických a mentálních schopností. Příznaky počínající choroby jsou svalová slabost, zvláště v rukou a nohou, a postižení řeči, polykání a dýchání.
Nemocí trpí šest ze 100.000 lidí, ročně se na tento počet lidí zjistí dva nové případy. ALS postihla například slavného britského astrofyzika a matematika Stephena Hawkinga (foto).
u nikoho co vím,se stav nezlepšil.Maximálně mírný spíše pocit zlepšení a poté zase ve starých kolejích,někdy i po aplikaci zhoršení.Boužel.
Když čtu tyto řádky, mrazí mne a zároveň se mi derou slzy do očí. Ano, ALS je jedna z nejhorších neurodegenerativních chorob. Díváte se na člověka, kterému ubývá sil, svalové hmoty a nemůžete mu pomoci, neboť není lék a Rilutek, který se podává a je drahý, je možná účinný na jeden určitý typ této samodestruující nemoci. Příčina ALS není přesně známa (i když náznaky v publikacích existují). Přemýšlím, diskutuji, koresponduji s lékaři, kteří se příčinou nemoci zabývají. Když se v případě Stephen Hawkinga nemoc tak zpomalila, není možné „rozklíčovat“ více tento případ. Proč někdo odchází během pár měsíců a někdo s ALS žije třeba půl století? Není tam opravdu nějaký klíč? Jak často jsem utěšovala manžela, že Stephen Hawking tu je tak dlouho, i když na vozíku, věřila jsem, že se nemoc i u něho zpomalí, ale bohužel, nestalo se. Typy ALS tedy nebyly stejné?
Jak rádi bychom pomohli všem, kteří touto zákeřnou a smrtelnou chorobou trpí, ať už se v životě provinili jakkoliv. Zabývám se částečně výzkumem, jakákoliv výzva je z mé strany vítána. Po přečtení článku o možnosti léčby kmenovými buňkami věřím, že je tu naděje, je to však běh na dlouhou trať; bohužel lidé s ALS mají času moc málo.
Přeji brzký úspěch ve výzkumu ALS a nalezení léku!
Libuše Trnková