Všeobecná zdravotní pojišťovna navýšila o bezmála 10 % částku, kterou vynakládá na léčbu pacientů v pokročilém stadiu Parkinsonovy nemoci nejmodernějším léčivým přípravkem Duodopa.
Lék je podáván nemocným, kterým již nepomáhá jiná léčba. Jde o jeden z prvních konkrétních přínosů nově ustavené Pacientské rady VZP.
Zástupci společnosti Parkinson požádali na červnovém jednání Pacientské rady VZP, zda by nebylo možné urychlit u indikovaných pacientů nasazování Duodopy. Polovina všech pacientů, kteří jsou léčeni tímto přípravkem, navštěvuje Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze. VZP proto nemocnici přidala 3 miliony korun. To by mělo případné problémy vyřešit. V celé České republice bylo v loňském roce k nasazení Duodopy indikováno 36 pacientů a jejich léčba prostřednictvím tohoto přípravku stála 37 milionů.
Léčba Parkinsonovy choroby je ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na špičkové úrovni. „Díky navýšení částky od VZP může nyní dostat nejmodernější péči více pacientů,“ uvedla ředitelka nemocnice Dana Jurásková.
Přístup VZP uvítala i Jana Petrenko, která jako předsedkyně Koalice pro zdraví iniciovala vytvoření Pacientské rady VZP. „Jsme velice rádi, že rada už má konkrétní výsledky s jasným přínosem pro nemocné,“ řekla Petrenko. Koalice pro zdraví, v jejímž čele stojí, funguje od roku 2004 a zastřešuje bezmála stovku pacientských organizací.
Lék Duodopa je nemocnému dodáván pumpou přímo do zažívacího traktu. Pumpa léčivo přesně dávkuje. Jde o takzvanou poslední linii léčby, určenou pro pacienty v pokročilém stadiu nemoci. Vzhledem ke všem indikačním kritériím je vhodná jen pro zlomek všech nemocných. Těm pomáhá zlepšit kvalitu života v průměru na dva roky.
Celkem v loňském roce zaplatila VZP za léčbu Parkinsonovy choroby přes 395 milionů korun. Největší podíl (více než 52 %) tvořily náklady na běžně užívané léky předepisované na recept v rámci ambulantní péče. Téměř 10 % pak představovaly náklady na léčivo Duodopa.
Parkinsonova choroba je degenerativní onemocnění centrální nervové soustavy. Pacient postupně není schopen ovládat svůj pohyb. Stav se během dne střídá – někdy může nemocný působit jako téměř zdravý člověk, jindy jen ztuhle sedí či naopak trpí mimovolními pohyby. Častým projevem je třes, nemocní mívají problémy s komunikací, artikulací, psaním. Postupně se mohou přidávat deprese a další potíže.
Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí
Přidejte odpověď