AFP: Slavní umělci mohou být náchylnější k depresím

ilustrační foto: Flickr.com

Navzdory slávě a majetku mohou být slavní umělci náchylnější k depresím než ostatní lidé. Do jejich hlubin je tlačí stejné kvality, které jim zajišťují úspěch, tvrdí analytici citovaní agenturou AFP.

V úterý se spolu s proudem kondolencí a projevů uznání americkému komikovi Robinu Williamsovi, který spáchal sebevraždu, vynořilo mnoho otázek kolem duševního stavu oscarového herce, který si svého času vysloužil přídomek „nejzábavnější žijící muž“.

„Umělci jsou často lidé, kteří jsou citlivější, cítí silněji emoce,“ prohlásil Michel Reynaud z psychiatrického oddělení pařížské nemocnice Paula Brousse. „To z nich může udělat skvělé spisovatele, básníky a muzikanty, ale zároveň jim to může přinést úzkost, depresi, trápení a poruchy nálady,“ dodal.

Williams depresemi trpěl – a patří tak na dlouhý seznam slavných herců se stejným problémem, na němž je například Jim Carrey, Catherine Zeta-Jonesová a Stephen Fry. Ti všichni s touto nemocí také museli bojovat.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na světě trpí depresí více než 350 milionů lidí všech věkových skupin. „Deprese je jiná, než obvyklé výkyvy nálady a krátkodobé emoční reakce na problémy každodenního života,“ vysvětluje informační přehled WHO.

„Zvláště při dlouhém trvání a se středně silnou nebo silnou intenzitou se deprese může stát vážným zdravotním problémem. Postižená osoba kvůli ní může značně trpět a dokáže jen omezeně běžně fungovat. V nejhorším případě může deprese vést k sebevraždě. Každoročně ji z tohoto důvodu odhadem spáchá milion lidí.“ A jen méně než polovina všech lidí trpících depresí dostává odpovídající léčbu, dodává WHO.

Jeffrey Borenstein, předseda newyorské Nadace pro výzkum mozku a chování, zdůrazňuje, že deprese je fyzický stav, který nerozlišuje mezi oběťmi. Nevybírá si podle majetku, etnické skupiny či náboženství. „Obvykle na depresi myslíme v souvislosti s nějakou složitou životní situací, a někdy tomu tak skutečně je, ale často se deprese objevuje bez jasně vymezené příčiny,“ dodal.

„Proto také lidé, kteří vypadají, jako by měli všechno, stále mohou mít deprese, stejně jako lidé, kteří vypadají, že mají všechno, stále mohou dostat infarkt,“ říká Borenstein. Psychické problémy jsou také těsně spojené s alkoholem a drogami, což byla bitva, o níž Williams často a otevřeně hovořil.

„Třetina až polovina závislých má deprese,“ řekl Reynaud. Lidé objevující se před zraky veřejnosti mohou sáhnout po drogách nebo alkoholu, aby shodili zábrany a posílili tvůrčí schopnosti, a postupně se z toho stane závislost.

Podle Vikrama Patela, ředitele Střediska pro globální duševní zdraví, se zdá, že mezi tvůrčím talentem a psychickými zdravotními problémy existuje pojítko. „Nejpravděpodobnější je, že je to příčinná souvislost fungující oběma směry. Že tedy mozkové závity odpovědné za kreativitu se také zdají být spojené s duševní nemocí. Být kreativní tak člověka vystavuje prostředí, které může zvyšovat riziko duševní choroby.“

Být celebritou ovšem podle odborníků také obírá dotyčného člověka o soukromí, může vést k izolaci, nedůvěře vůči okolí, či rozpolcení osobnosti mezi „celebritou“ a „soukromou osobou“.

Experti ale doufají, že smrt Robina Williamse přiměje řadu lidi trpících depresí, aby vyhledali pomoc. „Za touto tragickou ztrátou leží univerzální příběh o tom, že tato duševní choroba je všudypřítomná. Smrt Williamse je varováním, že deprese může člověka nejen na dlouhou dobu ochromit, ale že také může zkrátit jeho život,“ dodal Patel.

ilustrační foto: Flickr.com

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.