Již dvacet let se rodiny v Severním Irsku vzdávají části svých letních prázdnin a hostí děti, které v roce 1986 zasáhlo jaderné neštěstí v Černobylu. Informovala o tom BBC News.
Od roku 1994 charita dopravila celkem 3400 běloruských a ukrajinských dětí do Británie, aby mohly strávit tři týdny mimo oblasti, které jsou stále zasaženy vysokým stupněm radiace.
Letos jich za rodinami v Omaghu, Newtownabbey, Cookstownu a Larne přijede 46.
Předseda charitativní organizace Chernobyl Children’s Appeal Michael Donnelly uvedl, že jejich činnost je stále potřebná, neboť pozůstatky černobylské katastrofy vymizí až za mnoho let.
Charita dětem neposkytuje pouze odpočinek během prázdnin, ale pomáhá i při zotavování dětí v Bělorusku a na Ukrajině, které nemohou ze své země odjet. Vedle toho dodává i zásoby humanitární pomoci do nemocnic, škol a ústavů pro sirotky.
„Ty děti jsou nuceny trpět, a to ne vlastní vinou. Mají vážně poškozený imunitní systém, zejména pak mladé dívky trápí vážné problémy se štítnou žlázou,“ říká Donnelly. Pokud prý děti na tři týdny odjedou pryč, stačí to k tomu, aby se hladina toxinů v jejich těle snížila až o 40 procent. O ukončení charitativní činnosti neuvažuje, neboť současná situace se příliš neliší od období před 28 lety. „Úroveň radioaktivity v okolí Černobylu zůstává na úrovni, na jaké byla v roce 1986,“ dodává.
John McDermott z Carrickfergusu je hostitelem jednoho z dětí. Myslí si, že v každém je trocha smyslu pro lidskost a dobročinnost. Během posledních deseti či dvanácti let se mu vždy dařilo věnovat tři týdny prázdnin některému z dětí. Tvrdí, že prázdniny dětem neposkytují pouze zdravotní výhody. Mají také možnost dostat se ze země a trochu poznat svět. Jeho vlastní synové už rodný domov opustili, a proto je spokojen, když v něm slyší dětský smích a švitoření.
Zoja Kurnosovová z Běloruska dorazila poprvé na prázdniny do Severního Irska, když jí bylo sedm let. „Byla jsem tady jako malá holka. Byla to velká příležitost jak poznat nová místa, nové lidi, novou kulturu, nové všechno,“ vzpomíná. Říká, že návrat byl úžasný: „Je ohromné vrátit se ne jako dítě, ale jako dospělý.“
V roce 2006 poskytla charita pěti studentkám z Běloruska sponzorský dar, aby mohly po dobu jednoho roku studovat péči o dítě na střední škole v Omaghu. Letos se jedna ze studentek, Marina Dovgalevová, vrátila. Před osmi lety studovala spolu s dalšími pěti běloruskými dívkami na škole v Omaghu. „Studium na střední škole v Omaghu mě popostrčilo k tomu, abych se později stala učitelkou angličtiny. Byl to můj sen, vrátit se znovu do Severního Irska jako překladatelka,“ říká Dovgalevová.
S přetrvávající štědrostí zastánců těchto aktivit bude charitativní činnost pokračovat. Černobylská katastrofa totiž stále postihuje ty, kteří v jejím okolí žijí.
ilustrační foto: C\’est moi! Flickr
Přidejte odpověď