Důkladnější kontroly těch, kteří pobírají sociální dávky, chystá úřad práce. Jeho řady posílí 600 nových zaměstnanců. Posily zamíří hlavně do terénu. Současná kapacita úřadu totiž na prověřování příjemců nestačí. Stát na dávkách vyplácí stále více peněz.
Reportáž ČT 24
Častějšími kontrolami chce ministerstvo dosáhnout toho, aby dál sociální dávky dostávali opravdu jen lidé, kteří je potřebují. Přibývá třeba těch, kteří si pro podporu jezdí taxíkem. V Litvínově pak zase každý desátý člověk prohraje peníze v automatech. Přitom na takzvaných nepojistných sociálních dávkách stát loni zaplatil téměř 70 miliard korun. Téměř o 4 miliardy víc než před pěti lety. O jaké dávky vlastně jde? Jsou to mimo jiné přídavky na dítě, mimořádná okamžitá pomoc a hlavně příspěvek na bydlení. Právě na něj stát vyplácí čím dál víc peněz. Loni to byly téměř 3 miliardy korun, o 70 % víc než v roce 2012. Průměrný měsíční příspěvek činil 3600 korun. Peníze šly na různé formy bydlení, jak na klasické podnájmy, tak na ubytovny.
Kateřina BERÁNKOVÁ, mluvčí, Úřad práce ČR:
Pokud jde o sociální šetření, tak jeho podstatou je de facto zjišťování situace toho konkrétního klienta, v jaké se nachází sociální, životní a finanční situaci a jestli se nezměnila.
Na rostoucí dávky má mimo jiné vliv zvyšující se počet dlouhodobě nezaměstnaných lidí, kteří už nemají nárok na podporu od státu. Oproti tomu úředníků, kteří mají výplatu dávek kontrolovat, ubylo. V době, kdy je vyplácely městské úřady, tedy před rokem 2012 jich bylo přes 3600. Po převedení pravomocí na úřady práce je to zhruba polovina.
Jano a také je otázka, kolik vlastně těch 600 nových úředníků bude ministerstvo stát?
Mluví se o částce téměř 160 milionů korun, ale podle ministerstva to bude jen zlomek toho, kolik by celý resort mohl přísnějšími kontrolami ušetřit. Slibuje, že odhalením lidí, kteří pomoc nepotřebují, ušetří až miliardu korun.
Kateřina BERÁNKOVÁ, mluvčí, Úřad práce ČR:
V případě, že budeme mít dostatek lidí na provádění sociálního šetření, tak pak by měl jak objem, tak počet vyplácených sociálních dávek klesat, stejně jako jejich případné zneužívání.
Ručíte za to, že s těmi 600 úředníky přijde řešení, nebo že už si nebudou někteří třeba a to je samozřejmě extrém, jezdit pro dávky taxíkem?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já musím na začátek říci, že my jsme chtěli dnes 1200 nových úředníků a úřednic. Těch prvních 600 od teď, od zítřka v podstatě se mohou začít nabírat. Dalších 600 od 1. ledna a pořád ještě nejsme na těch chybějících 1900 tak, jak bylo ukázáno v grafu. Nicméně určitě z čísel vyplývá, že tam nějaká úspora bude a nebude nejspíš malá. Ten kvalifikovaný odhad úřadů práce, který vyplynul z takového jejich dílčího šeření těch jednotlivých krajských poboček, ten vlastně říká, že to šetření se v současné době provádí v okolo pěti procentech případů, přičemž by se měl provádět alespoň ve 30 %, respektive to je přepočítáno, jinak samozřejmě každá ta dávka hmotné nouze, když jí dáváte tak přinejmenším na začátku byste měli zkontrolovat fyzicky jak ty doklady, tak se jít podívat kam a komu ji vyplácíte.
Vracím se tedy k té původní otázce, jestli skutečně těch 600 lidí je to, co teď opravdu pomůže řešit tu situaci, jestli budou adresnější, budou v terénu?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Určitě, my počítáme s tím, že naprostá většina z nich bude právě v terénu. Proto je tam také další náklad. Teď na začátek 150 milionů korun, respektive na 150 aut 45 milionů korun, protože tito lidé musí také jezdit, aby opravdu viděli a šetřili.
Kde se najednou vezme těch 600 úředníků? To není 60, je jich 600. Máte kvalifikované lidi, kteří se, nebudeme mít iluze, určitě to nebudou umět během týdne se takto zapojit do systému?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Tohle to je na těch jednotlivých krajských pobočkách a my už o tom mluvíme velice dlouho. Původně se mělo začít nabírat už od 1. července. Řada lidí už na to čeká, dala třeba výpověď zaměstnání, takže to není úplně, že by člověk nabíral lidi z ulice. Jsou tam i zdroje zevnitř toho úřadu práce. Někdo bude nový, někdo bude zkušenější, bude to takový mix, ale já se určitě nebojím.
Vy jste to už říkala. Žádala jste dvojnásobek, ministr financí Andrej Babiš se na to možná pousmál, a teď tedy říkáte od ledna dalších 600. Je tam nějaká taková věta Andreje Babiše typu: Tak když se vám to osvědčí a spočítáte mi, že skutečně ano, tak já vám to od ledna dám nebo je nějaký takový úzus?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Tak pan ministr financí si spíš dnes postěžoval, že po něm pořád chci větší a větší kusy státního rozpočtu. Nicméně tuhle tu větu jsem spíš řekla já, že o těch dalších 600, pokud se na nich nemůžeme dohodnout dnes, pojďme o nich jednat a v prosinci a já věřím, že dokážeme panu ministrovi financí, že si na to vyděláme.
Jan MAREŠ, primátor Chomutova /ČSSD/:
Dobrý den vám ve studiu i všem divákům.
Je tohle ta cesta, kdy se zabrání neoprávněnému čerpání dávek na základě zkušeností z vašeho města?
Jan MAREŠ, primátor Chomutova /ČSSD/:
Tak určitě to navýšení já vítám, protože ta záležitost, kterou my jsme kdysi realizovali ve městě, byla také o tom počtu pracovníků. Nicméně já předpokládám, že dojde i k lepší souhře mezi námi městy a úřady práce právě i z pohledu toho navýšení těch pracovníků.
Kdo má tedy podle vás rozhodovat nebo spravovat systém sociálních dávek, obce, které to už zažily nebo úřady práce, co je lepší?
Jan MAREŠ, primátor Chomutova /ČSSD/:
Co je lepší? Zkušenosti ukazují, že dříve to na těch městech fungovalo, nicméně ten systém je teď tak nastaven jak je a já si nemyslím, že je teď úplně na pořadu dne, abychom ten systém měnili, právě proto jsem před chvílí zmínil, že věřím v to, jako u nás v Chomutově to třeba funguje, že hledáme cesty velmi dobré koordinace s pracovníky úřadu práce a já to vidím teď jakoby prioritní i právě z toho pohledu navýšení pracovníků na úřadech práce.
Paní ministryně, je to vůbec ve hře, že by se třeba tato pravomoc vracela výhledově obcím?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
V současné době musím říci, že ne, tak jak řekl pan primátor, protože ten systém byl vlastně rozvrácený bohužel za té minulé vlády. A my se v současné době ho snažíme stabilizovat především, ať hlavně funguje. A potom, myslím si, že teď dělat ten převod zpátky, to by byla katastrofa.
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Jednu z těch věcí, se kterými chcete zatočit a řekla jste to hned už v únoru. Je byznys s chudobou v Česku, připomeňme předražené ubytovny pro sociálně slabé. Ten, kdo si nějakou založil, tak opravdu nemá nouzi o peníze a to podotkněme peníze právě z těch sociálních dávek, tedy jak od těch chudých, asi potažmo od státu. To se ví dlouho a dlouho se to řeší. Ta novinka těch 600 úředníků se do toho promítne, zatočí s tím byznysem s chudými?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Je to jedna část toho boje zneužívání chudoby, a protože tím kontrolním mechanismem, tím čím víc lidí bude schopno zkontrolovat, kam ty dávky vyplácíme a to se jedná především o tom takzvaném doplatku na bydlení, tak tím spíš budeme vidět, kde jsou vlastně vypláceny neoprávněně a na tom nebohatnou ti jednotliví příjemci, ale skutečně ti majitelé ubytoven, často na tom bohatnou lichváři a pak ještě děláme druhý krok a to je novela zákona o hmotné nouzi, který by měl ještě víc přímo v tom zákoně toto zneužívání omezit.
Aniž bych to chtěla nějak zpochybňovat, tak když jsem si to z února to vyjádření přečetla tak tam jste říkala, že „velmi intenzivně na tom pracujeme“. Co na tom procesně tak dlouho trvá, že se to stále nedaří vlastně vyřešit a že ten byznys prostě naplno kvete?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Znovu, vlastně tam to posílení, to první posílení lidí na úřadu práce, prvních 700 lidí šlo do takzvané aktivní politiky zaměstnanosti. Musíme si uvědomit, že my jsme vlastně přišli do rozvráceného systému a ono se to strašně těžko potom napravuje. A skutečně, jestliže vy něco zrušíte, během dvou měsíců, tak pak ale rok trvá, než to dáte dohromady, než naberete ty lidi, není to jednoduché. V tom státním rozpočtu bojujeme o priority mezi jednotlivými resorty, ale třeba i v rámci našeho vlastního resortu. Legislativní proces je také velice dlouhý.
Pane Mareši, jak konkrétně Chomutov bojuje s obchodem s chudobou a co by vám pomohlo?
Jan MAREŠ, primátor Chomutova /ČSSD/:
Já musím říci, že paní ministryně už některé věci naznačila. Já tady řeknu trošku drsnou věc. Víte, my máme normy třeba na to, kolik má být žáků ve třídě, máme normy, kolik je lůžek v nemocnicích a podobně, dokonce s nadsázkou se říká, že máme normy na to, kolik slepic může být v jedné kóji a podobně. A tady se vůbec třeba nezabýváme, kolik lidí bydlí v těch ubytovnách. Takže když půjde dost terénních pracovníků, kteří i tyto věci odkontrolují, jestli tam jsou vůbec podmínky k tomu žití a podobně, tak to všechno musí zapadnout do toho systému, včetně takových věcí jako jaká vůbec výše nájemného, respektive smluvního nájemného pro ty ubytované je, protože to nájemné se liší v řádu někdy stovek korun, možná i tisíců, takže to všechno, co teď paní ministryně popsala, skutečně bude pomáhat, pokud se to podaří dotáhnout všechno do toho zdárného konce.
Jan MAREŠ, primátor Chomutova /ČSSD/:
Také děkuji, na shledanou.
Když se ještě vrátím prostě k té mé původní otázce, ona je to trošku už obehraná písnička. Prostě politici vždycky a to bez ohledu na to, kdo zrovna drží vládní otěže. Slibují, že zatočí s tímto problémem, s tím byznysem s chudobou, jak už jsme říkali, a teď opravdu nechci, abyste to tady brala politicky, stěžovala si třeba na předchůdce, ale opravdu spíš systémově mě to zajímá, co je na tom takový problém, že se to už ví, několik vlád už se to ví, ale pořád vlastně se to nedaří řešit?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Musím říct, že tuto otázku si také kladu. Nevím, proč tady předtím nebyla ta vůle, protože ty problémy, jak říkáte, jsou známé již dlouho. Ale jinak obecně bych chtěla říci, že tady v této zemi jsme nějak rezignovali na takovou systematickou sociální práci. Protože podle mého názoru s tímhle tím vším souvisí to, abychom měli obecně, nejen na úřadech práce dostatek sociální pracovník a pracovnic, kteří skutečně znají ty lidi v té lokalitě, kteří jsou schopni říct, co která rodina potřebuje, nabídnout jim ty sociální služby, být s nimi v každodenním styku a možná, ale myslím si, že to není třeba populární a je to taková piplavá práce, tak možná proto na to ty předchozí vlády rezignovaly. Já opravdu nevím.
Kdybyste měla říct jednou větou, protože tohle je takové malé dílčí vítězství, vlastně ve vaší práci, kdybyste měla říct jednou větou, co teď přinesete na vládu, s čím opravdu potřebujete pohnout, co je velký problém v resortu?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
Já teď ponesu jednu věc vlastně do Poslanecké sněmovny kvůli urychlení. Jakkoliv tato vláda řekla, že nebude tuto cestu volit, tak tady je to nezbytné. Protože jsme zjistili, že všichni zdravotně postižení, kteří mají průkazky, tak by se museli znovu nechat během dvou let přešetřit, zda na ni mají nárok.
A kolik jich je třeba?
Michaela MARKSOVÁ, ministryně práce a sociálních věcí /ČSSD/:
To by bylo okolo 200 tisíc lidí, ani přesně nevíme. A já jsem rozhodla, že každý, kdo má v současné době průkaz zdravotně postiženého, dostane automaticky ten nový, protože by to byla nesmírná zátěž po ty lidi, tak ale i pro ty posudkové lékaře.
ČT 24
Přidejte odpověď