Dnes vám v rubrice Hrdina týdne připomeneme příběh pětiletého Vojtíška a jeho rodičů. Vojta se narodil těžce postižený po komplikovaném porodu ve Vinohradské nemocnici. Od té doby je zcela odkázaný na své rodiče. O tom, že hrdinství má mnoho podob, vás přesvědčí obětavost manželů Vázlerových. (ilustrační foto)
Rozhovor TV NOVA
Deset let marně toužili po dítěti. Když už svůj sen o miminku vzdali, přišla nečekaná radost. Paní Eva přišla do jiného stavu. Těhotenství probíhalo bez potíží a tak se Vázlerovi těšili na zdravého syna. Štěstí bylo na dosah ruky. Štěstí, které podle soudu zničili doktoři ve Vinohradské nemocnici.
Pavel VÁZLER, tatínek Vojtíška:
Vojta byl bez kyslíku strašně dlouho už, jo, takže ta prognóza byla špatná.
Eva VÁZLEROVÁ, maminka Vojtíška:
Jako kdyby se nic nedělo, nám připadalo, že se prostě nic neděje, nějak jakože by nějak burcoval, že něco bude špatně.
Vojtíšek je ochrnutý, hluchý, slepý. Rodiče ho musí krmit sondou. Vázlerovi ani na okamžik nenapadlo, že se o Vojtíška nepostarají sami.
Eva VÁZLEROVÁ, maminka Vojtíška:
Je to péče jako pořád o malýho novorozence.
Eva s Pavlem dodnes od nemocnice marně čekají na omluvu.
Eva VÁZLEROVÁ, maminka Vojtíška:
V tu chvíli, kdy mu, tomu Vojtovi je nejhůř, tak si vždycky na ně vzpomenu a říkám, jako, kdyby tam měl mít svý dítě, tak přece by tam nestál a nic nedělal.
Vázlerovi vědí, že jejich syn se k nim nikdy nerozběhne. Nikdy se na ně neusměje, nikdy svojí mámě za její obdivuhodnou péči nestiskne ruku. To Vojta nikdy nedokáže. Ale ani to jeho statečné rodiče od obětavé péče o chlapce neodradí.
TV NOVA
ilustrační foto Jomphong FreeDigitalPhotos
Přidejte odpověď