Zvýšení minimální mzdy na 9 000 korun od ledna 2015 bylo hlavním tématem diskuse, které se zúčastnila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v rozhovoru na ČRo – Radiožurnálu.
pořad – ČRo Radiožurnál
Minimální mzda v Česku se od příštího roku zvýší o 500 korun, stejně jako vloni v době Rusnokovy vlády, na celkem 9000. Na jednání to odsouhlasili zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu. Dohodu tripartity musí ještě schválit vláda. Už dnes jí ale vyjádřil podporu premiér Bohuslav Sobotka.
Paní ministryně, vy jste pro zvyšování minimální mzdy, to už dnes taky zaznělo, podle vás je to tedy jednoznačně pozitivní krok?
MARKSOVÁ
Podle mého názoru ano, protože musíme si uvědomit, že hranice příjmové chudoby je v této republice 9600 korun. A jestliže zde chceme nastavit systém, aby se vyplatilo pracovat a nikoliv žít ze sociálních dávek, tak je zvyšování minimální mzdy podle mého názoru nezbytné.
Zatím podle vás se spíš vyplatí být na sociálních dávkách, než hledat místo?
MARKSOVÁ
Tohle to je velice složitá otázka, ale u těch lidí, kteří tu minimální mzdu pobírají, tak je to skutečně velice na hraně.
Paní Kohoutová, pravice dnešní dohodu tripartity na zvýšení minimální mzdy kritizuje. Proč zejména?
Lenka KOHOUTOVÁ, bývalá poslankyně, expertka na sociální oblast /ODS/
V důsledku se domníváme, že to může být spíše opatření asociální, než sociální, protože zaměstnavatelé v době, kdy máme vysokou nezaměstnanost, tak samozřejmě se snaží maximálně šetřit. A v jakékoliv dávání jim jaksi křížů na záda typu musíte zvýšit tu a tu mzdu, může v důsledku znamenat, že spíše budou buď propouštět, anebo budou snižovat mzdy ostatním zaměstnancům, aby se do ostatních mezd jaksi vešli.
Vy jste, paní Kohoutová, o tom mluvili s některými zaměstnavateli nebo se zástupci zaměstnavatelů, protože tripartita dnes dopadla dohodou, tam jsou i zástupci zaměstnavatelů.
KOHOUTOVÁ
My jsme se o tom bavili jednak se zaměstnavateli běžnými, jednak diskutujeme s mnoha OSVČ, kteří zaměstnávají jednoho či dva lidi na nejrůznější pomocné práce, stejně tak to jednoznačně postihne zaměstnavatele lidí ze zdravotním postižením, s těmi jsme v diskusi velmi dlouho, tam je největší problém především to, že většina těžce postižených lidí pracuje právě za minimální mzdu.
A myslíte, že by je mohli zaměstnavatelé pak propustit?
KOHOUTOVÁ,
Ano. Ano. Přesně tak.
Paní ministryně, to jsou výhrady pravicové opozice, neobáváte se toho, že zaměstnavatelé, protože nesou už tak dost velkou finanční zátěž, se spíš zbaví lidí, kterým by měli přidat nebo naopak uberou i zbytku.
MARKSOVÁ
Já se toho neobávám, protože neznám žádné studie, které by o něčem takovém svědčily. A musíme si uvědomit, že mezi lety 2007 až 2013 nebyla minimální mzda vůbec nějak zvyšována, ale nezaměstnanost u nás prudce stoupla. A také bych ráda řekla, že v České republice je čtvrtá nejnižší minimální mzda v rámci Evropské unie, za námi je Rumunsko, Bulharsko a Litva. A ještě specificky, co se týče těch zdravotně postižených, tak ti ale mají minimální mzdu nižší, než mají stanovenou na základě společně podepsaného memoranda na 8 tisíc korun. A v této výši to zůstane i teď po 1. lednu 2015.
Takže, paní ministryně, vy se neobáváte, že na zaměstnavatele, a to především ty menší zaměstnavatele, by dopadlo rozhodnutí vlády, pokud přijme zvýšení minimální mzdy, takže by to třeba nemuseli unést, nebo by to pro ně mohlo být velkým zásahem do existenčních jistot?
MARKSOVÁ
Ne, neobávám. A my také máme spolu s odbory mnoho signálů, kdy zaměstnavatelé i tito malí drobní, o kterých mluvíte, vyplácí zaměstnancům část mzdy načerno, to znamená, že pouze šetří nebo obírají vlastně stát na odvodech, na sociálním a zdravotním pojištění a na daních, ale ty finanční prostředky přitom mají, takže se domnívám, že ta minimální mzda od 1. ledna by neměla být problémem.
Paní Kohoutová, jestliže v Evropské unii má nižší minimální mzdu než Česko jen Bulharsko, Rumunsko a Litva a že se tedy opravdu dlouho nezvedala a není přece jen na čase ji alespoň částečně zvýšit.
KOHOUTOVÁ
My jsme, my jsme asi pátou nebo šestou zemí odzadu, to souhlasím, ale zase jsme šestou zemí odpředu, která má nejnižší nezaměstnanost právě v rámci 28. Také si musíme říci, že čtvrtina státu v Evropské unii vůbec minimální mzdu nemá. A dělají ji podniky, odbory, dělají ji nejrůznější dohody, právě kolik bude v té dané profesi nejnižší mzda, za kterou jsou ochotni pracovat. Na jednu stranu si řekněme, že jestliže tady budeme zvyšovat minimální mzdu, tak to může znamenat, že se do roka a do dne bude zvyšovat existenční a životní minimum. Musíme se také podívat na to, že paní ministryně říká, že nemá žádné analýzy, my máme diskuse z praxe, jestliže paní ministryně říká, že lidem se zdravotním postižením nezvedne minimální mzdu, tak to znamená, že se k jedné skupině lidí se zdravotním postižením, a to jsou lidé se zdravotním postižením, se chová nerovně. To už udělala paní ministryně Müllerová, která na jednu stranu …, protože minimální mzda byla 4 až 6 tisíc pro lidi se zdravotním postižením, ona ji zvedla na 8 tisíc, a pak, když zvedala minimální mzdu z 8 na …
Takže se, paní Kohoutová, obáváte diskriminace, jestli tomu dobře rozumím.
KOHOUTOVÁ
Ano, jednoznačně, jednoznačně, ale potom také teda toho, že skutečně se budou rušit pracovní místa. A my se domníváme, že místo toho by se spíše mělo dělat cokoliv k tomu, aby se tady jaksi mohlo lépe podnikat a aby tady byly podmínky k tomu, aby se lépe mohli zaměstnávat díky dobrému podnikání a financování nejrůznějších zakázek, aby se spíše zvyšovala zaměstnanost.
Paní ministryně Marksová, ještě se vás musím zeptat na tu možnou diskriminaci zdravotně oslabených, handicapovaných, pokud se jim tedy nebude, ano …, zvedat minimální mzda.
MARKSOVÁ
Já už jsem, já už jsem uvedla, že to je, to je skutečně na základě memoranda nebo deklarace mezi zástupci organizací, které sdružují osoby se zdravotním postižením.
Takže s jejich souhlasem?
MARKSOVÁ
Samozřejmě, to je s jejich souhlasem. Ale zároveň dodávám, že toto, tato rozdílná výše má být na základě této dohody platná nejpozději nebo maximálně do 1. ledna 2016. A v současné době probíhají velice intenzivní jednání se sociálními partnery a s organizacemi zastupujícími zdravotně postižené, jak toto nastavit do budoucna, protože ta problematika podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a teď ještě nově zaváděnou kategorií zdravotně znevýhodněných je velice komplexní …
A možná se bude měnit, jestli tomu dobře rozumím.
MARKSOVÁ
Určitě, určitě se bude měnit. My se tam pohybujeme v tom, aby tento, aby ta podpora od státu nemohla být masově zneužívána, ale zároveň, abychom jí pro ty lidi jako takové a pro ty poctivé zaměstnavatele nezrušili.
Ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Michaela Marksová. A odbornice na sociální oblast ODS Lenka Kohoutová. Dámy, děkuji, na shledanou.
Zdroj: ČRo Radiožurnál
Přidejte odpověď