Ústavní soud dal za pravdu nevidomému páru, že smlouva, kterou podepsali, je neplatná. Zprostředkovatel totiž do ní uvedl údaje, se kterými se nevidomí nemohli obeznámit. SONS ČR následně vydala prohlášení, ve kterém vítá rozhodnutí soudu.
Ústavní soud rozhodoval o případu, kdy si nevidomý pár chtěl vzít úvěr na půl miliónu korun.
Zprostředkovatel jim ale dal k podpisu smlouvu, ve které však místo čísla účtu nevidomého páru uvedl to své. Oba nevidomí smlouvu podepsali a stali se tak obětí podvodu. Ústavní soud ale rozhodl, že smlouva je neplatná, protože se nevidomí neměli možnost obeznámit s obsahem smlouvy.
V současné době se tedy může v případě podobného podvodu nevidomý obrátit na nezávislý soud, který se může řídit příkladem Ústavního soudu. Pravdou však zůstává, že nevidomý by se vždy před jakýmkoli podpisem měl obeznámit s obsahem dokumentu, který podepisuje.
Má právo vyžadovat dokument v takové podobě, aby si ho mohl přečíst svými speciálními elektronickými pomůckami. A však nejjistější je, aby mu při každém podpisu asistovala osoba, které nevidomý důvěřuje. Nikdy totiž nemá jistotu, že to co si přečetl pomocí počítače, je skutečně to samé, co právě podepsal.
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR vydala k rozhodnutí soudu prohlášení:
„Vítáme výrok Ústavního soudu, který snad předznamenává počátek konce trápení konkrétních zrakově postižených osob, které se staly obětí zákeřného podvodu.
1. Jsme velmi rádi, že hlavním důvodem, o který Ústavní soud opřel svůj nález, je požadavek souladu svobodné a vážné vůle jednajících se skutečným obsahem jednání. Dojde-li k nesouladu mezi obsahem právního úkonu a výrazem svobodné a vážné vůle jednajících, mohou se nyní díky nálezu Ústavního soudu poškozené osoby směle obrátit na nestranný a nezávislý soud. Takovou ochranu je nutné poskytnout každému bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o osobu úplně zdravou nebo zdravotně postiženou.
2. Považujeme v této souvislosti za nutné zdůraznit skutečnost, že současná úprava způsobu podpisu nevidomých zakotvená v novém občanském zákoníku, je naprosto správná. Stávající nález ústavního soudu jasně dokládá, že zde existuje na jedné straně dostatečná ochrana všech občanů, včetně nevidomých, kteří v případě, že se je někdo pokusí podvést, mají možnost dovolat se svých práv; na straně druhé je zaručena svoboda projevu jejich vůle samostatným jednáním v písemné formě: mohou si předtím, než jakoukoliv listinu podepíší, zvolit, jakým způsobem se s jejím obsahem seznámí, zda pomocí přístrojů, speciálních pomůcek nebo prostřednictvím osoby, kterou si sami vyberou. Volba způsobu však je a musí být ponechána na jejich vůli a jejich podpis musí být brán stejně vážně jako podpis kterékoliv jiné osoby.
3. Výše uvedené principy, jež právní řád České republiky obsahuje a za kterými plnou vahou naší téměř desetitisícové organizace stojíme, kladou na nás, nevidomé, určité požadavky, kterým, chceme-li být považováni za rovnoprávné občany, musíme dostát. Užívejme proto v plné míře a svobodě prostředků, které nám zákony České republiky dávají: před podpisem každé listiny zvažme, který z nabízených způsobů jejího přečtení využijeme a svůj podpis raději dvakrát uvažme. Pokud však již listinu podepíšeme, bereme na vědomí, že to, co jsme podepsali, platí se všemi důsledky, jaké jen rozličná právní jednání mohou mít.“
Luboš Zajíc
Rudolf Volejník
Jiří Marek
invArena
Přidejte odpověď