Málokdo se ve svém životě nesetkal s pocitem, kdy se mu udělalo nevolno a bylo mu na omdlení nebo dokonce do krátkého bezvědomí upadl. Na otázky ohledně příčiny těchto stavů, účinné prevenci a pomoci při poskytování péče druhé osobě odpovídá MUDr. Barbora Šťastná.
– Co je to mdloba a jedná se o závažný stav?
Mdloba (kolaps, synkopa) je krátkodobá kvantitativní porucha vědomí. Závažnost stavu je dána příčinou poruchy vědomí.
– Co se děje v našem organismu a proč upadáme do bezvědomí?
Jedinec upadá do bezvědomí, pokud z nejrůznějších příčin dojde ke snížení dodávky kyslíku mozkové tkáni, tedy k nedokrvení mozku.
– Můžete popsat nejčastější příčiny ?
Příčin kolapsu je celá řada, od banálních po život ohrožující. Lze je dělit na reflexní – sem patří poruchy vědomí zprostředkované aktivací reflexního oblouku (např. u disponovaných jedinců při dlouhodobém stání dochází k aktivaci nervu, který zpomaluje srdeční frekvenci, dále dochází ke snížení tlaku rozšířením periferních cév), ortostatická – ta vzniká po rychlém postavení, kardiovaskulární – příčinou je snížení srdečního výdeje (např. při poruše srdečního rytmu, chlopenních vadách, apod), centrálního původu – např. epilepsie, otřes mozku, tranzitorní ischemická ataka, metabolické při hypoglykemie (snížení krevního cukru např. při cukrovce) a ostatní – otravy léčivy, psychogenní.
– Jaké jsou příznaky?
Mezi nejčastější známky možné mdloby patří „motání“ hlavy, zatmění či mžitky před očima, slabost celková či slabost dolních končetin, bušení srdce, apod. Někdy ale dochází k náhlé ztrátě vědomí bez předchozího varování. Příznaky opět závisí na příčině kolapsu.
– Co můžeme dělat v okamžiku, kdy cítíme, že je nám na omdlení? Dá se tomu nějak zamezit?
Je vhodné doplnit tekutiny, položit se na záda a zdvihnout nohy, tím docílíme překrvení horní poloviny těla, a tak i centrální nervové soustavy, tedy mozku. Pokud nedojde k úlevě, pak je třeba vyhledat lékařskou pomoc.
– Kdy je nutné podstoupit vyšetření u lékaře a nepodceňovat tyto stavy?
Vždy, když si nejsme jisti, co bylo příčinou (např. celý den jsme nejedli, nepili) je vhodné vyhledat lékaře. Nezbytně nutné je navštívit lékaře, pokud bezvědomí předcházela náhle vzniklá dušnost, bolest na hrudi, pokud součástí bezvědomí byly křeče či porucha svěračů a pokud nedochází k plné restituci vědomí (např. nemocný necítí polovinu těla apod.)
– Pokud jsme svědky toho, že někdo ztratí vědomí, jak se o takového člověka máme postarat a je vždy nutné volat lékařskou pomoc?
Pokud vidíme, že někdo upadá do bezvědomí, měli bychom se snažit zabránit úrazu hlavy. Položíme nemocného na záda a zvedneme nohy nad výšku hlavy. Pokud nereaguje na oslovení nebo nepřichází k vědomí, pak nemocného uložíme do stabilizované polohy a voláme RZP.
—
Přidejte odpověď