Dobrý záměr pomoci firmám, které dávají práci zdravotně postiženým, státu nevyšel. Využívají jej totiž „podnikavci“, kteří handicapované vůbec nezaměstnávají.
Na počátku byla snaha státu ulehčit podnikání firmám, které zaměstnávají handicapované. Výsledkem je ale podle odborníků pokřivení trhu a až milionové ztráty pro státní rozpočet.
Mohou za to úlevy, díky nimž mají společnosti dávající práci zdravotně postiženým větší šanci uspět v boji o veřejné zakázky. Problém spočívá v tom, že získané kontrakty pak často vlastními silami neplní. Slouží pouze jako zprostředkovatelé firmám, které zdravotně postižené (OZP) vůbec nezaměstnávají.
Zákon zvýhodňuje firmy s více než 25 zaměstnanci, z nichž polovinu tvoří OZP. U podlimitních zakázek – tedy řádově v milionových tendrech v závislosti na dodávaných službách – mohou nabídnout až o patnáct procent vyšší cenu než běžný zájemce, a stejně uspět. Právě díky úlevě.
Zákon už ovšem nespecifikuje, zda vyhraný tendr musí plnit přímo jejich vítěz. Stává se proto, že samotní postižení se k práci vůbec nedostanou.
V praxi to vypadá následovně. Velká IT firma se uchází například o zakázku ministerstva na počítačové služby. Sama však nabídku nepodá. Domluví se s menším zaměstnavatelem handicapovaných, který v oboru vůbec operovat nemusí. Ten se do tendru přihlásí a díky zvýhodnění zakázku získá. Kvůli patnáctiprocentní úlevě klidně i za vyšší cenu, než nabídla firma nezaměstnávající postižené. K počítačům se ovšem ani nepřiblíží. Dodávku předá „opravdovému“ vítězi tendru a peníze navíc si mezi sebou rozdělí.
„Je dokonce časté, že o některé zakázky usilují už pouze zvýhodněné firmy,“ tvrdí místopředseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených Rychtář, podle něhož tyto společnosti balancují na hraně zákona. Vzhledem k tomu, že zákon nespecifikuje dodavatele zakázek, se ale nedá hovořit přímo o trestném činu.
Ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož gesce zákon o veřejných zakázkách spadá, však kritiku odmítá.
„Smyslem zvýhodnění je začlenění osob se zdravotním postižením do společnosti a na trh práce. Mezi lidmi bez zdravotního postižení a OZP existují nerovné podmínky spočívající v jejich zdravotním stavu. Zákon představuje vyrovnání této disproporce. O křivení trhu tak nejde mluvit,“ napsala LN tisková mluvčí úřadu Radka Burketová. Doplnila, že za bezvadné plnění zakázek odpovídá dodavatel. Pokud tak neučiní, vystavuje se možným sankcím.
Naději by měla přinést připravovaná novela zákona o zaměstnanosti, kterou chystá ministerstvo práce a sociálních věcí. Od příštího roku by měla propojit úlevu v ceně zakázek s chráněnými pracovními místy. Tím by se měla zpřísnit kontrola ze strany státu.
redakčně kráceno, celé znění v dnešním vydání Lidových novin
ilustrační foto: Flickr.com
Přidejte odpověď